Staré Město má dvě tváře: tu, kterou známe z náměstí a rušných ulic, a druhou za zdmi kláštera minoritů u baziliky sv. Jakuba. Právě přechod mezi nimi je hlavním lákadlem komentované vycházky, která se uskuteční v sobotu 28. listopadu 2026. Nabídne nejen příběhy historického centra, ale také vstup do prostor, jež při běžné procházce Prahou zůstávají skryté.
Od Kamenného zvonu k příběhům Starého Města
Sraz je podle programu ve 14 hodin před domem U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Tato významná gotická památka tvoří vhodný začátek trasy, která se od známého městského prostoru vydá ke klášteru sv. Jakuba. Vycházka má trvat přibližně dvě hodiny a provázet ji má Lenka Kadlecová.
Po cestě se má zastavit také u Ungeltu a dalších renesančních památek Starého Města. Jednotlivá místa tak nebudou jen kulisou, ale příležitostí vnímat, jak se v pražském centru vedle sebe skládaly různé historické vrstvy. Zvláštní pozornost si zaslouží spojení domu U Kamenného zvonu s klášterem minoritů: obě místa připomínají dobu Lucemburků a královský život ve středověké Praze.
Klášter, který zažil královské hostiny
Klášter minoritů u kostela sv. Jakuba byl založen roku 1232 za vlády Václava I. Jeho dějiny jsou úzce spojené s významnými událostmi lucemburské éry. V roce 1311 se zde konala svatební hostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny; roku 1337 následovala hostina při Janově sňatku s Beatrix Bourbonskou. Návštěva tak nabízí i jiný pohled na prostor, který nebyl pouze místem řeholního života, ale vstupoval také do dějin panovnického dvora.
Areál zachovává stavební vrstvy z různých období. Vedle částí gotického zdiva a křížových žebrových kleneb se zde nacházejí také barokní klenby. Proměny stavby dobře ukazují, že historický klášter není jedinou uzavřenou kapitolou, ale výsledkem dlouhého vývoje. Gotická bazilikální stavba vznikala od roku 1319 a dokončena byla za Karla IV. roku 1374.
Od gotiky k baroku a titulu baziliky
Podobu kostela výrazně ovlivnil požár z roku 1689, po němž následovala barokní přestavba. Dnešní bazilika tak vedle starších vrstev nese i výraznou stopu pozdější obnovy. Papež Pavel VI. udělil chrámu titul baziliky minor 20. března 1974. Prohlídka kláštera a baziliky umožňuje vnímat tyto proměny přímo v prostoru, nikoli pouze jako data v přehledu dějin.
Součástí programu má být také Hortus Angelicus, zahrada spojená s příběhem císařského apatykáře Angela z Florencie a pěstováním léčivých bylin za Karla IV. Její připomenutí rozšiřuje obvyklý obraz středověkého kláštera: vedle modlitby a stavebních dějin patřila k jeho světu také péče o rostliny a jejich léčebné využití.
Co vědět před návštěvou
Vstupenky na vycházku jsou v nabídce uváděny v rozmezí 220 až 280 korun. U klášterního okruhu se zároveň objevuje samostatné vstupné, jeho výše a podmínky se však mohou lišit. Před cestou proto ověřte aktuální cenu i to, co je v ní zahrnuto. Sraz není u samotné baziliky: koná se před domem U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Klášterní bazilika má adresu Malá Štupartská 635/6.
Nejednotné jsou také informace o vhodnosti trasy pro kočárky a o přesném místě zakončení. To může být u baziliky nebo u kláštera, tedy v sousedícím areálu. Pokud je pro vás přístupnost důležitá, ověřte ji předem přímo u pořadatele. Stejně tak se mohou do listopadu 2026 změnit podrobnosti programu. Vycházka je zajímavou volbou pro ty, kdo chtějí vedle známých pražských fasád poznat i méně samozřejmou vrstvu městské historie.