Mezi lesy Novohradských hor leží vodní nádrž, která nevznikla jako výletní atrakce. Zlatá Ktiš měla praktický úkol: zadržovat vodu a pomáhat při plavení dřeva po toku Černé. Její příběh je spojený také s osadou Goldentisch, po níž v krajině zůstaly jen drobné stopy, a s hrází, kterou v průběhu staletí dvakrát poškodila povodeň.
Voda, která pomáhala plavit dřevo
Nádrž se budovala v letech 1789 až 1796 jako součást soustavy plavebních klauz. Ty zadržovaly vodu, kterou bylo možné podle potřeby vypouštět a využít k dopravě dřeva z novohradských lesů. Zlatá Ktiš je podle regionálních turistických materiálů největší z těchto nádrží.
Na tehdejší poměry šlo o důmyslné řešení, které spojovalo práci s vodním tokem a lesním hospodařením. Dnes už nádrž neslouží plavení dřeva, její původní účel ale vysvětluje, proč vznikla právě v této odlehlé části hor. Leží přibližně 766 metrů nad mořem a její plocha činí zhruba 5,24 hektaru.
Goldentisch, osada, která se nevrátila
Nádrž vznikala přibližně ve stejné době jako nedaleká osada Goldentisch. Žili v ní především dřevorubci, jejichž práce byla s okolními lesy úzce spjatá. Regionální turistické materiály uvádějí, že osada měla 11 domů a až 130 obyvatel. Po poválečném odsunu německého obyvatelstva už obnovena nebyla.
Po někdejším osídlení nezůstala souvislá vesnice, ale krajina stále nabízí několik nenápadných připomínek. Na hrázi stojí litinový kříž mezi dvěma kaštany. V okolí se uvádějí také ovocné stromy a trsy narcisů, které působí jako drobná stopa někdejšího života. Při procházce je snadné je minout, o to víc ale pomáhají představit si, že tu kdysi stávaly domy a žili lidé.
Hráz, kterou zkoušela velká voda
Historie nádrže nebyla bez dramatických okamžiků. Už v roce 1794 se hráz při povodni protrhla a následující rok ji nahradila mohutnější stavba. Další poškození přinesla povodeň v srpnu 2002. Při opravě v roce 2005 vznikl nový, bezpečnější přepad, který je součástí dnešní podoby hráze.
Dvě povodně tak patří k příběhu Zlaté Ktiše stejně jako její původní plavební funkce. Nejde jen o romantickou vodní plochu uprostřed lesů, ale také o technickou stavbu, která musela čelit síle vody a postupně se přizpůsobovat novým podmínkám.
Výlet od Žofína a zastávka u vody
K nádrži se podle místopisných údajů dá dojít pěšky nebo dojet na kole po přibližně dvoukilometrové cestě z osady Žofín. Berte vzdálenost jako orientační a před cestou si ověřte průchodnost tras. Lokalita leží v katastru Staré Hutě u Horní Stropnice a administrativně spadá pod obec Horní Stropnice.
U nádrže se zmiňuje odpočinkový altánek a na jihozápadní straně travnaté místo se vstupem do vody. To může lákat k letnímu osvěžení, Zlatá Ktiš však není doložena jako oficiální koupaliště. Podklady nepotvrzují zázemí, plavčíka ani aktuální kvalitu vody, proto je na místě počítat s přírodním prostředím a před případným koupáním si ověřit podmínky.
Návštěva může být především klidnou lesní zastávkou na cestě krajinou kolem Žofína a nedalekého Žofínského pralesa. Zlatá Ktiš zaujme tím, jak se na jednom místě prolíná historie technického díla, zaniklé osady i proměnlivá příroda. Stačí zpomalit, projít se kolem hráze a všímat si detailů, které připomínají, že les tu býval nejen přírodou, ale také místem každodenní práce.