O místě
Malý Černínský palác, původně černínská jízdárna, stojí při horním okraji Loretánského náměstí. Jednopatrová barokní stavba vznikla po roce 1720 při velké přestavbě starších konstrukcí, patrně podle plánů architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Černínský areál tehdy tvořila také sala terrena, kočárové kolny a byty pro úředníky; ve dvoře měla být Neptunova kašna.
Objekt se skládá z nárožního domu s hranolovou nástavbou a dlouhého navazujícího křídla. Nároží zdobí atika a štít s oválným oknem, v přízemí se dochoval průjezd s dřevěnými vraty. Protáhlá část má šestnáctiosé průčelí, sedlovou střechu s řadou drobných vikýřů a barokně rámovaná okna. Uvnitř se zachovaly klenuté sklepy a přízemní prostory zaklenuté plackami, ve východním křídle také klášterní a valené klenby.
Nejstarší písemné zmínky o místě pocházejí z roku 1383. Po ztrátě zájmu Černínů byla jízdárna roku 1841 prodána v dražbě, později sloužila jako donucovací pracovna a byla zbořena. Po roce 1860 následovala celková obnova. Stavba svým menším měřítkem doplňuje prostor náměstí a vytváří výrazný protiklad k monumentálnímu Černínskému paláci.
Objekt se skládá z nárožního domu s hranolovou nástavbou a dlouhého navazujícího křídla. Nároží zdobí atika a štít s oválným oknem, v přízemí se dochoval průjezd s dřevěnými vraty. Protáhlá část má šestnáctiosé průčelí, sedlovou střechu s řadou drobných vikýřů a barokně rámovaná okna. Uvnitř se zachovaly klenuté sklepy a přízemní prostory zaklenuté plackami, ve východním křídle také klášterní a valené klenby.
Nejstarší písemné zmínky o místě pocházejí z roku 1383. Po ztrátě zájmu Černínů byla jízdárna roku 1841 prodána v dražbě, později sloužila jako donucovací pracovna a byla zbořena. Po roce 1860 následovala celková obnova. Stavba svým menším měřítkem doplňuje prostor náměstí a vytváří výrazný protiklad k monumentálnímu Černínskému paláci.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors