Drobná kaple v Kunčicích připomíná dvě různé kapitoly místních dějin. Její příběh začal během morové epidemie na Hranicku, ale dnešní zděná stavba vznikla až roku 1717. Později se stala také místem paměti obětí první světové války a prošla několika výraznými opravami.
Na Jelením kopci u Bělotína stojí neobvyklý monument, který připomíná evropské rozvodí. Z jediného místa se voda vydává dvěma opačnými směry – přes Bečvu a Dunaj k Černému moři, nebo přes Odru k Baltu. Betonová plastika navíc spojuje krajinu s poezií Jana Skácela.
Nad údolím Bečvy u Hranic nezůstaly ze Svrčova výrazné zdi, ale jeho středověký půdorys lze číst v terénu. Valy a příkop připomínají někdejší hrad, zatímco archeologické nálezy posouvají příběh tohoto místa ještě hlouběji do minulosti.
Na první pohled připomíná Hranická propast velký skalní jícen se zelenou hladinou. Pod ní však pokračuje zatopený jeskynní systém, jehož ověřená hloubka dosahuje 519,5 metru. Světový rekord přitom stále není konečný – robot v roce 2022 narazil na technický limit, nikoli na dno.
Na místě někdejšího hřbitova v Hustopečích nad Bečvou stojí neorenesanční kaple, která ukrývá podzemní kryptu rodu Baillou. Její výzdoba spojuje alegorie Žalu a Naděje s Božím okem a příběh stavby připomíná také péče o její střechu, obnovenou v roce 2019.
V Teplicích nad Bečvou čeká podzemní svět, který se od běžných krasových jeskyní liší svým původem i výzdobou. Zbrašovské aragonitové jeskyně vytvořily teplé minerální vody bohaté na oxid uhličitý a v roce 2026 si připomínají sto let od zpřístupnění veřejnosti.