Povrchové doly na zlato

Na západním svahu vrchu Hamižná u Hartmanic se dochoval výrazný doklad středověkého povrchového dolování zlata v Pošumaví. Pozůstatky leží po obou stranách silnice z Hartmanic do Dobré Vody a v současnosti se nacházejí ve vzrostlém jehličnatém lese. Rozsáhlá těžební plocha je dlouhá přibližně 1,5 kilometru a místy široká až půl kilometru. Terén zde pokrývají četné jámy, takzvané pinky, a navršené odvaly. Některé pinky mají podobu nepravidelných příkopů, které vznikly při sledování zlaté žíly. Těžba zde probíhala ve středověku, především v první polovině 14. století. S místním dolováním souvisí také název Hamižná, doložený už na mapách prvního vojenského mapování. Podle tradovaného výkladu horu takto pojmenovali havíři, protože dobývání bylo namáhavé a zlato vydávala jen obtížně. Lokalita patří k plošně nejvýraznějším připomínkám historické těžby zlata v regionu.