O místě
Venkovská usedlost čp. 12 v Jarově představuje tradiční lidovou architekturu Chříčska. Její nejcennější částí je roubená patrová sýpka, která stojí v hloubi dvora a patří k vzácným dokladům roubených staveb vznikajících v Jarově v první polovině 19. století. Usedlost se skládá z obytného stavení, sýpky a navazující kolny s roubenou komorou v patře.
Obytný dům na severní straně dvora je přízemní, opakovaně upravovaný a krytý sedlovou střechou. Jeho širší krajní části původně sloužily mimo jiné jako chlévy, zatímco pod komorou se dochoval malý valeně zaklenutý sklep. Výraznějším prvkem hospodářského areálu je patrová sýpka se stěnami z trámů, samostatnými komorami a trámovými stropy. V minulosti k jejímu patru vedla pavlač, která se nedochovala. Na sýpku navazuje zděná kolna z lomového kamene s roubenou jednokomorovou částí v patře.
Usedlost existovala nejpozději před rokem 1872, kdy byla uváděna jako takzvaná „spalná“. Její dnešní podoba je výsledkem pozdějších úprav a modernizací, přesto si zachovává cenné svědectví o podobě a provozu venkovského hospodářství v regionu.
Obytný dům na severní straně dvora je přízemní, opakovaně upravovaný a krytý sedlovou střechou. Jeho širší krajní části původně sloužily mimo jiné jako chlévy, zatímco pod komorou se dochoval malý valeně zaklenutý sklep. Výraznějším prvkem hospodářského areálu je patrová sýpka se stěnami z trámů, samostatnými komorami a trámovými stropy. V minulosti k jejímu patru vedla pavlač, která se nedochovala. Na sýpku navazuje zděná kolna z lomového kamene s roubenou jednokomorovou částí v patře.
Usedlost existovala nejpozději před rokem 1872, kdy byla uváděna jako takzvaná „spalná“. Její dnešní podoba je výsledkem pozdějších úprav a modernizací, přesto si zachovává cenné svědectví o podobě a provozu venkovského hospodářství v regionu.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors