O místě
Kostel sv. Jakuba v Chvojně stojí volně v krajině mezi pastvinami a ovocnými sady. Spolu s hřbitovní zdí, božími muky a archeologickými pozůstatky tvrze tvoří mimořádně cenný historický areál. Samotný kostel vznikl na počátku nebo v první polovině 13. století jako součást dvorce s tribunovým kostelem, který navázal na starší hradiště. Jeho raně gotická podoba je pozoruhodná neobvyklým půdorysem: pravoúhlé kněžiště doplňuje krátká příčně obdélná loď a obdobně řešený westwerk. Stavba si uchovala také středověkou nástěnnou výmalbu.
Na počátku 20. století prošel kostel i celý areál rozsáhlou obnovou, kterou v letech 1902–1907 vedl benešovský stavitel František Kinzl. Tehdy byly restaurovány objevené fresky, upraven hřbitov a doplněna boží muka. Majitel konopišťského panství František Ferdinand d’Este původně zamýšlel kostel jako rodovou hrobku a později sem umístil rozsáhlou sbírku sakrálního umění. Hřbitovní bránu zdobí pamětní deska připomínající popravu selských rebelů v roce 1775. Východně od kostela stojí pozdně gotická, bohatě tesaná boží muka a západně od hřbitova jsou patrné terénní stopy zaniklé tvrze.
Na počátku 20. století prošel kostel i celý areál rozsáhlou obnovou, kterou v letech 1902–1907 vedl benešovský stavitel František Kinzl. Tehdy byly restaurovány objevené fresky, upraven hřbitov a doplněna boží muka. Majitel konopišťského panství František Ferdinand d’Este původně zamýšlel kostel jako rodovou hrobku a později sem umístil rozsáhlou sbírku sakrálního umění. Hřbitovní bránu zdobí pamětní deska připomínající popravu selských rebelů v roce 1775. Východně od kostela stojí pozdně gotická, bohatě tesaná boží muka a západně od hřbitova jsou patrné terénní stopy zaniklé tvrze.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors