Ve Strání se masopust neodehrává jen na pódiu. Úterní obchůzka fašančárů vede od domu k domu a jejím vrcholem je starobylý mečový tanec Pod šable. Tradice s historií sahající nejméně do roku 1784 dodnes spojuje obyvatele, hudebníky i návštěvníky Bílých Karpat.
Kostel Povýšení svatého Kříže ve Strání stojí na místě, které připomíná nejen starší sakrální stavbu, ale také někdejší opevněné sídlo. Dnešní pseudogotický chrám vznikl po požáru a postupném chátrání předchozího kostela na začátku 20. století.
Ve Strání vyrostla v letech 1926–1927 kamenná dvorana, která měla obci nabídnout místo pro setkávání, divadlo i další společenský život. Její příběh připomíná nejen náročnou svépomocnou stavbu, ale také ztracenou oponu s místním kostelem a krojovanými obyvateli.
Na okraji Strání, mimo hlavní zástavbu obce, stojí nenápadná kaple Panny Marie Bolestné. Vznikla roku 1816 z podnětu sedláka Jana Popelky, který si ji nechal postavit na vlastním poli. Její příběh dnes pomáhá uchovávat archivní listina i péče místních obyvatel.
Na svahu nad Horním Němčím se každé jaro objevuje nenápadný, ale vzácný poklad Bílých Karpat. Přírodní památka Za lesem chrání nejen travní porost se šafránem bělokvětým, ale také mokřad důležitý pro několik druhů obojživelníků.
Na česko-slovenské hranici se zvedá Velká Javořina, nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Nabízí výhledové louky, staré bučiny s pralesovitým charakterem, pestré rostlinstvo i několik značených tras. Výlet sem potěší milovníky přírody, pěší turistiky i míst, kde se přirozeně potkávají české a slovenské dějiny.