Středověkou tvrz ve Strání dnes nepoznáte podle zachovaných budov. Její stopou jsou především terénní nerovnosti v prostoru dnešního hřbitova nad říčkou Klanečnicí: vyvýšené jádro, příkopy a valy, které v krajině připomínají někdejší opevněné sídlo. Je to místo, kde se minulost nehledá v siluetě věží, ale v pozorném čtení terénu.
Nejstarší zpráva není datem založení
Strání se v písemných pramenech objevuje v souvislosti s bratry Pavlem a Ctiborem ze Strání roku 1353. Tento letopočet bývá spojován s místním sídlem, neznamená však, že právě tehdy tvrz vznikla. O šest let později bratři prodali panství Frankovi a Petrovi z Kunovic. Ve zprávě se už mluví o tvrzi, dvoře a lesích a Strání je označeno jako městečko.
Právě spojení tvrze s hospodářským dvorem a okolní krajinou pomáhá představit si její význam lépe než samotné označení opevněného sídla. Nebyla izolovanou stavbou, ale součástí panství, které zajišťovalo místní správu i zázemí. Dnes však z těchto budov na návštěvní ploše nic nestojí.
Příkopy místo zdí
Terénní relikty ukazují, jak mohla být tvrz uspořádána. Jádro je popisováno jako přibližně čtvercové, s hranou kolem 31 metrů a převýšením až čtyři metry. Od předhradí ho odděluje příkop široký zhruba 15 metrů. Jde o údaje popisující tvar terénu, nikoli o rozměry dochovaných zdí: žádné zachované budovy tu návštěvník neuvidí.
Lokalita měla zabírat téměř jeden a půl hektaru, její podobu ale výrazně změnil hřbitov a okolní zástavba. Jádro se podle popisu nachází za kulturním domem. Zmiňovány jsou také nálezy z amatérských výkopů datované do 14. století; nelze je ovšem zaměňovat za výsledek odborného archeologického výzkumu. Nejzajímavější je proto sama možnost vnímat, jak se obrys opevnění zachoval v terénu navzdory proměnám místa.
Osud tvrze zůstává nejednoznačný
Stručné vyprávění, podle něhož tvrz zanikla během husitských válek, nevystihuje celý její příběh. Jeden přehled uvádí, že později byla připomínána jako pustá, zároveň ale zaznamenává její obnovu Mikulášem z Vojslavic. O tvrz se vedl spor roku 1480 a zpráva z roku 1492 hovoří o nedokončeném budování valu a příkopu.
Roku 1502 připadlo Strání Janu Bernardovi z Kunovic a bylo připojeno k ostrožskému panství. Podle jednoho výkladu pak tvrz ztratila význam a zanikla. Místní farní historie však podává jinou časovou osu: uvádí obnovu tvrze v roce 1580 a její zánik po vpádu Bočkajovců v květnu 1605. Tyto zprávy se rozcházejí, a proto nelze pozdější osud sídla shrnout jediným jistým datem.
Místo, které vyžaduje ohleduplnost
S příběhem okolí souvisí také barokní kostel Povýšení svatého Kříže. Podle místní farní historie byl roku 1748 vystavěn na místě staršího kostela a hřbitova a při stavbě měl být použit materiál ze zničené tvrze. Jde o tradovanou souvislost s proměnou místa, ne o důkaz, že by se zdivo tvrze dochovalo v dnešním areálu.
Tvrziště leží v prostoru hřbitova, a tak je při návštěvě namístě respektovat pietní charakter okolí. Nečekejte upravený hradní areál ani samostatné návštěvnické zázemí. Strání nabízí jiný druh setkání s minulostí: tichou zastávku, při níž se středověké sídlo skládá z několika nerovností v zemi a z písemných zpráv, které ani po staletích nevyprávějí úplně stejný příběh.