481 článků
V městském klubu Sokolovna se běžný kulturní život Vamberka potkává s tradicí krajkářství. Jeden sál může hostit divadlo či ples, při velkých krajkářských událostech se zase promění ve výstavní prostor plný současné i tradiční krajky.
V malé obci Výrava funguje areál, který během léta přivádí na Královéhradecko interprety napříč hudebními žánry. Návštěvníkům nabízí víc než koncertní pódium: zázemí pro parkování, stanování i občerstvení z něj dělá místo, kde lze strávit celý večer a podle podmínek akce také noc.
Naučná stezka Zkáza krkonošského lesa? vede od kapličky v Obřím dole vzhůru k Obřímu sedlu. Na pouhých 2,5 kilometru připadá převýšení 600 metrů, takže vedle příběhu kůrovcem zasaženého lesa nabídne i pořádný horský výstup. Cestou připomene ledovec, horníky i ničivou povodeň z roku 1897.
Na kopečku v lokalitě Lipka stojí lípa, kterou Rtyňští zasadili na jaře 1919 jako připomínku vzniku Československa. Její příběh zachytila školní kronika: vedle data výsadby uchovala i jména lidí, kteří stáli u zrodu stromu, jenž se později stal místem místních slavností.
Krkonošské cesty spojily v době komunismu československé disidenty s polskými opozičními aktivisty. Disidentská stezka v Malé Úpě připomíná jejich setkávání na šesti místech v horské krajině — i schůzku z roku 1978, která se nakonec vůbec neuskutečnila.
V parčíku u úpického divadla stojí drobná barokní kaple s neobvyklým oválným půdorysem. Vznikla na někdejším hřbitově a pod její podlahou spočinul i farář Martin Benedikt Hůlek, který její stavbu inicioval. Okolí dodnes připomíná proměny města i události roku 1866.
Zámek v Novém Městě nad Metují má v pohádce Líné království představovat domov princezny Amálie. Jeho skutečný příběh je ale stejně pestrý jako filmová kulisa: od pozdně gotického hradu přes renesanční přestavbu až po zásahy architekta Dušana Jurkoviče. Výlet navíc přirozeně pokračuje do historického centra města.
Vysoko v Orlických horách leží přírodní památka o rozloze pouhých 0,54 hektaru. Rašeliniště pod Pětirozcestím je svahovým prameništěm s drobnými jezírky a prostředím, které potřebují mokřadní rostliny i obojživelníci. Jeho ochrana se navíc znovu dostává do plánů péče o zdejší krajinu.
Barokní kostel sv. Víta v Častolovicích stojí na místě staršího chrámu, jehož existence je doložena už ve 14. století. Co přesně se z gotické stavby dochovalo a komu byla zasvěcena, ale není zcela jasné. Právě rozdíl mezi známou historií místa a nezodpovězenými otázkami dělá z kostela zajímavou zastávku.
V Kozojedech u Žlunic stojí roubený kostel svatého Václava, jehož počátky sahají do závěru 17. století. Vedle samotné dřevěné stavby láká také barokní řezbářská výzdoba, tradičně spojovaná s rokem 1722 a připisovaná Braunově dílně.
Archeopark ve Všestarech převádí archeologické poznatky do prostoru: pravěké stavby tu nejsou jen obrázkem v expozici, ale místem, které si lze prohlédnout zblízka. Jeden z nejvýraznějších objektů, rondel, přitom není rekonstrukcí místního neolitického naleziště. Jeho předlohou byl nález z Kuřimi.
Na místě, kde dnes v Obřím sedle otevírá výhled Sněžka a hluboký Obří důl, stával po více než sto let významný horský hostinec. Jeho příběh ale začal ještě dříve: uprostřed 17. století tu vznikl prostý přístřešek pro dělníky, kteří na vrcholu hory stavěli kapli.