Výlety, akce, zajímavá místa, historie a příběhy z obce Praha a jejího okolí.
Klasický němý horor Upír Nosferatu se v pražském Edison Filmhubu vrátí na plátno s živým hudebním doprovodem Do Shaska. Projekce 1. listopadu 2026 nabídne nejen setkání s jedním z výrazných filmů německého expresionismu, ale i příležitost poznat kino v někdejší Edisonově transformační stanici.
Soukromý detektiv Filip Merlot, zmizelá dívka a fiktivní brněnské podsvětí. Autorský muzikál Brnoir propojuje noirovou detektivku s komedií, hudbou a tancem. V Divadle Dobeška ho soubor Divadlo L. S. Nemožného uvede 1. listopadu 2026 – podle programu naposledy na této pražské scéně.
Malostranský hřbitov není na Malé Straně, ale na rozhraní Smíchova a Košíř. Dušičková procházka pro děti od čtyř do šesti let nabídne setkání s jeho sochami, příběhy i zvykem rozsvítit světlo na hrobech – citlivě a v doprovodu rodičů.
Na Smíchově, a přece s Malou Stranou v názvu, leží hřbitov, který je zároveň galerií pod širým nebem. Dušičková procházka pro děti a rodiče nabídne příležitost číst staré nápisy, všímat si náhrobních symbolů a rozlišovat mezi doloženou historií a legendou.
Smíchovský hřbitov se na začátku listopadu otevře návštěvníkům v jiné než obvyklé podobě. Večerní prohlídka Malvazinek propojí vyprávění o historii místa a jeho osobnostech se zapalováním svíček i návštěvou kostela sv. Filipa a Jakuba.
Za klasicizujícím průčelím na Klárově se skrývá někdejší elektrická stanice, která pomáhala pohánět pražskou dopravu. Dnes v ní sídlí Kunsthalle Praha – galerie současného umění, kde se návštěva může proměnit také v objevování technické architektury a výhledů na město.
Strašnický hřbitov není jen místem posledního rozloučení. Jeho krematorium a urnový háj připomínají proměnu pohřebních zvyklostí v Praze i příběhy lidí, jejichž ostatky se za nacistické okupace zaměstnanci pokoušeli uchovat před zapomenutím. Komentovaná prohlídka zavede návštěvníky také do krematoria.
Olšanské hřbitovy jsou známé jako místo posledního odpočinku mnoha osobností, jejich příběhy ale tentokrát nemají stát v popředí. Dušičková procházka 31. října 2026 nabídne pohled na rozsáhlý areál jako na historickou nekropoli, zahradu i živý přírodní prostor.
Břevnovský hřbitov se na konci října promění v místo, kde se historie potká s poezií. Komentovaná procházka má připomenout zde pohřbené osobnosti a nabídnout také vstup do barokní kaple sv. Lazara, která bývá běžně nepřístupná.
Ďáblický hřbitov v Praze není jen rozlehlým místem posledního odpočinku. Komentovaná prohlídka 30. října 2026 propojí jeho kubistickou architekturu a příběhy společného pohřebiště s návštěvou Lesa vzpomínek a Lučního hřbitova, které ukazují současnou podobu přírodního pohřebnictví.
Večer věnovaný odkazu jazzového kytaristy Djanga Reinhardta připravuje pražský klub U Malého Glena. Tschavolo Vlasák s projektem Django Always nabídne hot gypsy jazz, v němž se pocta hudební legendě potkává s vlastní tvorbou současných muzikantů.
Co se stane se slovem, když se vedle jeho významu objeví hlas, pohyb a hudba? Autorská performance S.L.O.V.O. souboru Divadlo ContAct zkoumá, jak slova používáme a jak se jejich smysl proměňuje. V Praze ji uvede komorní prostor Solné věže.
V horní části Starého Města pod Sněžníkem stojí kostel, který je nepřehlédnutelný nejen díky téměř padesátimetrové věži. Kostel svaté Anny v sobě spojuje pozdně renesanční původ, barokní proměny, výraznou výtvarnou výzdobu i příběh zvonů, které se do věže vrátily až na začátku nového tisíciletí.
V areálu obnoveného Únětického pivovaru se ukrývá místo, kde se potkává sport, místní komunita a oblíbený pivovarský výčep. Ubulodrom má šest krytých hřišť na pétanque a podle svých provozovatelů je největším zastřešeným areálem svého druhu v Česku.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie patří k nejvýraznějším stavbám Únětic. Pozdně barokní chrám stojí na místě kostela doloženého už ve 12. století a jeho interiér připomíná několik staletí místní historie – od obrazu Ignáce Raaba až po zvon z roku 1653.
Název koncertu může snadno svést k cestě na Slovácko. Ve skutečnosti se večer nazvaný Franz. Merta. Petrov uskuteční v Praze a slovo Petrov v něm odkazuje na skladatele Vadima Petrova. Samotná obec Petrov však stojí za návštěvu díky vinným sklepům Plže, Baťovu kanálu i lázeňské minulosti.
Osudy vojáků z Roztok a Žalova vedly z rakousko-uherské armády přes zajatecké tábory do československých legií. Výstava ve Středočeském muzeu ukazuje, jak se místní příběhy propojily s bojem za samostatný stát i s dalšími dramatickými kapitolami 20. století.
Středočeské muzeum v Roztokách nabídne od 18. září 2026 pohled do světa českého automobilového designu prostřednictvím práce Václava Krále. Výstava ukáže jeho návrhy, modely i proslulé průřezové kresby a připomene také tvůrčí návaznost na syna Jiřího.