Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Archeologie.
Vsetín se do dějin zapsal už na počátku 14. století, kdy se v listině objevuje jako městečko Setteinz. Templáři tehdy pronajali zdejší panství Vokovi I. z Kravař. Dodnes však není jisté, kde stál hrad Freundsberg, který dokument zmiňuje.
Pod hradem Pernštejnem se na svahu rozkládá zahrada, v níž se potkávají francouzské terasy, čínský pavilon, turecké lázně, poustevna i lesní zákoutí. Po desetiletích chátrání prošla rozsáhlou obnovou a dnes nabízí samostatnou cestu historií aristokratického zahradního umění.
Nad Jetřichovicemi se zvedá skalní hrádek, z něhož nezůstaly klasické kamenné paláce ani věže. Falkenštejn láká na vytesanou síň, kapli, cisternu a výhledy do krajiny Českého Švýcarska – i na příběh, v němž se středověká pevnost potkává s moderní ochranou pískovce.
V levém svahu Suchého žlebu u Vilémovic se ukrývá jeskyně, která není určena k běžným prohlídkám. Harbešská jeskyně, známá také jako Společňák, přesto vypráví o pravěkém osídlení, dávných zvířatech i pomalém pohybu oxidu uhličitého pod povrchem Moravského krasu.
Rudice nabízí na malém prostoru nečekaně pestrý výlet: historický větrný mlýn, muzeum hornictví a speleologie, venkovní geopark, vápencové Kolíbky i místo, kde Jedovnický potok mizí pod zemí. Okolní krajina navíc připomíná, že zdejší příběh se po staletí psal také v dolech a hutích.
Na první pohled nenápadná Habrůvka leží v krajině, kde se pod zemí ztrácejí potoky a v lesích ukrývají jeskyně s mimořádnými příběhy. Z obce a její části Josefov lze vyrazit k Býčí skále, do Josefovského údolí, ke křtinskému baroku i na výlet k rozhledně nebo zřícenině hradu.
Na vápencové skále jižně od Holštejna stojí pozůstatky středověkého hradu, pod nimiž se otevírá jeskyně Hladomorna. Místo v Moravském krasu láká romantickým příběhem o tajném vězení, archeologie však nabízí střízlivější a neméně zajímavé vysvětlení.
Poslední srpnové dny nabídnou v HistoryParku Ledčice spojení loutkového divadla a hravého poznávání pravěku. Představení Dobrodružství v hlubinách oceánu doplní vykopávky, detektor kovů, 3D pískoviště i další dobrodružné úkoly pod Řípem.
Na hradě Hukvaldy lze v sezoně 2026 nahlédnout do kuchyní a hodovních síní opavských a ratibořských vévodů. Výstava S knížaty u stolu spojuje archeologické nálezy, historické recepty i příběh Přemyslovců, kteří na Opavsku pokračovali dlouho po zániku hlavní dynastické linie.
V trase budoucího obchvatu Břeclavi archeologové odkryli studnu zřejmě z 2. až 3. století před naším letopočtem. Její spodní část ukrývá mimořádně zachovanou dřevěnou výdřevu, která přežila díky vodě a prostředí bez přístupu vzduchu.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci se v létě otevírá také po setmění. Pondělní prohlídky při svíčkách spojují gregoriánský chorál a varhanní hudbu s návštěvou klenotnice, podkroví i kůru. Letos zbývá poslední termín 31. srpna.
Kostel svatého Prokopa ve Všehrdech u Kralovic patří k nenápadným, ale pozoruhodným památkám plaského okruhu. Jeho barokně-gotická podoba se spojuje s Janem Blažejem Santinim, přestože přestavba proběhla až po jeho smrti. O to zajímavější je sledovat, jak se jeho architektonické principy propsaly do drobné venkovské stavby.