Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
V dolní části Masarykova náměstí stojí jedna z nejvýraznějších památek Bystřice nad Pernštejnem. Kostel svatého Vavřince v sobě spojuje středověké kořeny, opevněný areál, barokní přestavbu i cennou rokokovou výzdobu. Při návštěvě města tak nabízí víc než jen působivou siluetu dvou věží.
V barokním špýcharu zámku Stránov čeká návštěvníky neobvyklá sbírka, která připomíná dobu, kdy windsurfing nebyl jen sportem, ale také výrazným symbolem volného času. Historická prkna, plachty, výstroj i domácí konstrukce tu vyprávějí příběh techniky, designu a životního stylu od 70. let do současnosti.
U kamenného mostu přes Svitávku stojí nenápadná kaple, která v sobě ukrývá jeden z nejtragičtějších příběhů zákupské historie. Kaple svaté Anny vznikla roku 1680 na místě morového hřbitova a dnes je součástí pozoruhodného okruhu památek v historickém centru města.
Na Proseku se během několika minut mění měřítko i atmosféra. U románského kostela sv. Václava stojí pozůstatky staré vesnice, zatímco za nimi se rozkládá rozsáhlé sídliště z éry Severního města. Právě tento nečekaný střet historických vrstev představí komentovaná procházka v rámci Dne architektury 2026.
Kostel Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále patří k nejstarším památkám Rožmitálu pod Třemšínem. Středověký chrám s barokní podobou ukrývá varhany z roku 1750, na které hrával Jakub Jan Ryba a s nimiž se dodnes spojuje hudební tradice České mše vánoční.
Mariánská Týnice připomene architekta Hanuše Zápala, jehož práce přesáhla rámec moderní architektury meziválečné Plzně. V sobotu 3. října 2026 provede autor výstavy Petr Domanický návštěvníky příběhem záchrany poutního areálu i Zápalovým odkazem.
Na Mikulášském náměstí v Plzni stojí kostel, který v sobě spojuje středověký původ, barokní architekturu a dějiny městského pohřbívání. Bývalý hřbitov dnes připomíná několik významných osobností, přestože jeho původní podoba během 20. století výrazně ustoupila městské zástavbě.
Na první pohled nenápadné opavské ulice ukrývají fasády, kování, štuky i další detaily z doby, kdy se město rozrůstalo za své historické centrum. Komentovaná vycházka v rámci Dne architektury 2026 začne u Červeného kostela a zaměří se na stopy secese v takzvaném Labitzkého městě.
V centru Jetřichovic stojí nenápadná, ale pozoruhodná památka, jejíž příběh začal u hřbitovní kaple v 18. století. Kostel svatého Jana Nepomuckého připomíná barokní stavební umění severních Čech a zároveň vypráví o záchraně po desetiletích chátrání.
Na starém hřbitově v Horním Maršově stojí nejstarší kamenná památka východních Krkonoš. Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie v sobě spojuje renesanční stavební detaily, příběh zaniklé farní funkce i pozoruhodnou obnovu památky, která dlouho chátrala.
Historický areál Gabriel Loci na pražském Smíchově se na jeden den promění v prostor věnovaný odpočinku, vědomému pohybu a setkávání. Festival podzimní rovnováhy Atelier propojení nabídne ženám 10. října 2026 možnost zpomalit a načerpat síly v působivém prostředí bývalého kláštera.
Na jižním okraji historického centra Žlutic stojí jedna z nejcennějších památek Karlovarska. Kostel svatého Petra a Pavla spojuje pozdně gotickou architekturu, středověké nástěnné malby, renesanční památky, barokní oltář a historické zvony, které pamatují dobu pánů z Vřesovic.