V centru Jetřichovic se za ohradní zdí z lomového kamene ukrývá kostel, který spojuje barokní architekturu, historii pohraniční obce i paměť lidí, kteří se o jeho návrat k životu zasloužili. Kostel svatého Jana Nepomuckého je kulturní památkou a při návštěvě obce nabízí jiný pohled na Jetřichovice než známé výletní trasy Českého Švýcarska.
Od hřbitovní kaple ke kostelu
Počátky stavby sahají do poloviny 18. století. Podle regionálních podkladů zde v letech 1751 až 1752 vznikla větší kaple s hřbitovem. Na konci 18. století pak byla rozšířena a upravena na kostel. Stavební vývoj je proto přesnější vnímat jako postupnou proměnu starší kaple v pozdně barokní svatyni, nikoli jako dílo vzniklé v jediném okamžiku.
S dnešní podobou je spojován thunovský stavitel Jan Václav Kosch, působící ve službách rodu Thun-Hohensteinů. Jeho práce zapadá do stavebního vývoje severních Čech, kde šlechtická vrchnost ovlivňovala podobu obcí, kostelů i dalších veřejných staveb. Jetřichovický kostel tak není izolovanou památkou, ale součástí širšího kulturního prostředí někdejšího panství.
Jednolodní stavba s výraznou věží
Kostel je pozdně barokní, jednolodní a neorientovaný. K jeho hlavnímu prostoru náleží jižně umístěný čtvercový presbytář, obdélná sakristie a předsíň na východní straně. Severní průčelí doplňuje hranolová věž, která stavbě dodává charakteristickou siluetu.
Neméně důležitý je celý areál. Ohradní zeď vymezuje plochu bývalého hřbitova a připomíná, že kostel byl vždy spojen nejen s bohoslužbami, ale také s místní komunitou a jejími zesnulými. V jihovýchodním rohu se nachází půlkruhově zaklenutá brána. Její zdobný záklenek byl obnoven, takže návštěvník může sledovat drobný architektonický prvek, který by při rychlé procházce snadno přehlédl.
Rokoková kazatelna a paměť okolních obcí
Interiér ukrývá historické vybavení, jehož nejpozoruhodnější částí je rokoková kazatelna z druhé čtvrtiny 18. století. Její datace připomíná, že vybavení kostela může být starší než jeho pozdější stavební úpravy a že jednotlivé části interiéru často putovaly mezi různými etapami dějin chrámu.
Boční oltáře jsou podle dostupných podkladů zasvěceny svatému Prokopu a svaté Anně. První z nich odkazuje k Rynarticím, druhá k Vysoké Lípě. Kostel tak v symbolické rovině propojuje Jetřichovice s okolními obcemi a krajinou, v níž po staletí žily německé i české komunity.
Záchrana po desetiletích chátrání
Po poválečném období kostel postupně chátral. Významný obrat přinesly opravy v letech 1992 a 1993, na nichž se podílely církevní i veřejné instituce z Česka a Německa. Přispěly například organizace Kirche in Not, tehdejší Okresní úřad v Děčíně, Obecní úřad v Jetřichovicích a moravské farnosti. Pomoc poskytli také rodáci žijící v Německu.
Po dokončení této etapy byl kostel znovu vysvěcen 30. října 1993 litoměřickým biskupem Josefem Kouklem. Tím však obnova neskončila. Další rozsáhlé práce probíhaly v letech 2013 až 2014 a zaměřily se mimo jiné na interiér a restaurování vnitřního vybavení. Náročnost tehdejší opravy dokládá údaj o generální opravě v objemu přibližně 5,5 milionu korun za rok 2013; nejde ovšem automaticky o součet všech etap obnovy. Slavnostní požehnání po dokončení prací se uskutečnilo 27. července 2014.
Tip pro návštěvu Jetřichovic
Kostel stojí v centru obce, takže jej lze snadno spojit s prohlídkou místní lidové architektury a s výletem do krajiny Českého Švýcarska. Za ohradní zdí stojí za pozornost nejen samotná stavba, ale také brána a starší náhrobky v okolí.
Interiér nemusí být otevřený každý den. Konání bohoslužeb, poutních slavností a případné prohlídky je proto vhodné před cestou ověřit u místní římskokatolické farnosti, obce nebo litoměřické diecéze. Kostel se podle dostupných informací otevírá také při poutních, velikonočních a vánočních bohoslužbách. Poutní slavnost bývá spojována se sobotou nejbližší 10. srpnu, aktuální termín je však dobré ověřit.