Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Přírodní památky.
Na necelém hektaru výslunné stráně u Zdounek se zachoval ostrůvek teplomilné a suchomilné vegetace. Přírodní památka Drážov zaujme mimořádným kontrastem mezi svou drobnou rozlohou a pestrou květenou, v níž nechybějí ani zvláště chráněné druhy.
U Týnce se pod zemí skrývá pozůstatek někdejší těžby krystalického vápence. Rozsáhlý důlní systém dnes chrání přírodní památka Loreta a jeho štoly slouží jako významné zimoviště netopýrů. Podzemí zůstává veřejnosti uzavřené, jeho vstupní portál je však možné spatřit zvenčí.
Na vápencové stráni západně od Hlohovce se na jaře objevuje hlaváček jarní, nápadná rostlina zdejších teplomilných stepí. Přírodní památka Kamenice přitom chrání krajinu, kterou kdysi poznamenala těžba kamene a která dnes nabízí pohled do světa vzácných rostlin a živočichů.
Ve Velkém Borku vznikla v roce 2024 drobná mokřadní lokalita, která se stala součástí přírodního zázemí Pšovky. Na její louce se podíleli místní školáci a při průzkumu vody se objevily splešťule blátivá i larvy vážek. Malé místo tak ukazuje, jak může obnova krajiny začít v měřítku jedné tůně.
Na Mělnicku chrání přírodní památka Dolní Pšovka soustavu drobných toků, vodních ploch a mokřadů. Její význam dokládají vzácné druhy ryb a drobní plži i stanoviště, která patří k evropsky cenným částem krajiny. Území se rozkládá na pomezí několika obcí.
Na severozápadním okraji Znojma se mezi travnatými svahy a stěnami někdejšího lomu ukrývá přírodní památka, která na jaře přitahuje pozornost tisíci orchidejí. Cínová hora ale není zajímavá jen květy: na malé ploše se potkává pozoruhodná historie krajiny s teplomilnou přírodou.
Na severním svahu vrchu Poskla u Hutiska-Solance se na necelých dvou a půl hektarech střídá vlhká louka, rašeliniště a jalovcová stráň. Přírodní památka je domovem vzácných rostlin včetně orchidejí a připomíná, že některé cenné kouty Beskyd potřebují k zachování také pravidelnou péči člověka.
Vysoko v Orlických horách leží přírodní památka o rozloze pouhých 0,54 hektaru. Rašeliniště pod Pětirozcestím je svahovým prameništěm s drobnými jezírky a prostředím, které potřebují mokřadní rostliny i obojživelníci. Jeho ochrana se navíc znovu dostává do plánů péče o zdejší krajinu.
Na vrcholu Sýkoře se potkávají dvě podoby krajiny: lesní porosty s cennými zbytky bučin a skalnatý reliéf, který formovalo mrazivé klima doby ledové. Přírodní památka u Synalova nabízí pohled do dávných přírodních procesů i na výraznou technickou dominantu zdejšího hřebene.
Na svahu Hostýnských vrchů, nedaleko Lukova, se ukrývá malá přírodní památka s neobvyklými lesními pěnovcovými prameništi. Chladná dolina je zajímavým cílem sama o sobě i jedním ze zastavení při výletu, který může spojit lesní přírodu, rybník Bezedník a hrad Lukov.
V Teplicích nad Bečvou čeká podzemní svět, který se od běžných krasových jeskyní liší svým původem i výzdobou. Zbrašovské aragonitové jeskyně vytvořily teplé minerální vody bohaté na oxid uhličitý a v roce 2026 si připomínají sto let od zpřístupnění veřejnosti.
Na travnaté ploše u Vrchlabí stojí dub, který se stal památným stromem a samostatnou přírodní zajímavostí. Chráněný je od roku 2006. Vejsplachy však nejsou jen jeho jménem: v okolí se nachází také stejnojmenná přírodní památka s vlhkými loukami a lužním lesíkem.