Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Přírodní památky.
Jihozápadně od zámku v Horní Libchavě leží soustava rybníků a mokřadů, která je důležitá především jako prostředí pro obojživelníky. Cihelenské rybníky jsou chráněné kvůli kuňce obecné, jejich příběh však ukazuje i to, že samotné vyhlášení ochrany nemusí vzácnému druhu zajistit dobré podmínky napořád.
Krátký okruh u Toužimi vede krajinou vlhkých luk a mokřadů k pozůstatkům barokního kostela svatého Blažeje. Místo přitom vypráví i starší příběh zaniklé vsi Janovec, která stávala tam, kde je dnes rybník.
Nad Hamry nad Sázavou se zvedá zalesněný vrch, jehož skalní hřeben uchovává zajímavý kus geologické minulosti Žďárských vrchů. Peperek láká také bučinami, stopami někdejší těžby stříbra a Čertovým kamenem, kolem kterého se vypráví místní pověst.
Na zalesněném vrcholu Žďárských vrchů se ukrývá rulový skalní útvar, jehož původ místní pověst připisuje čertovi. Přírodní památka Tisůvka u Cikháje ale vypráví především o síle mrazu, který po tisíciletí přetvářel zdejší horniny.
Jen kousek od Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi se zachoval zbytek slatinných luk a vrbin, který patří k cenným mokřadním lokalitám nivy Moravy. Lázeňský mokřad zaujme nejen vzácnými rostlinami, ale také pestrým světem brouků, pavouků, motýlů a vážek.
Kamenický Šenov spojuje dvě podoby zdejší krajiny: sklo, které po staletí formovali místní řemeslníci, a sloupy sopečné horniny na nedaleké Panské skále. Výlet lze pojmout jako cestu od příběhů sklářského města až k útvaru, jehož podobu odhalila těžba.
Na okraji Prahy se v opuštěných lomech a skalních stěnách otevírá příběh mnohem starší než město samo. Dalejský profil ukazuje horniny od ordoviku po spodní devon a připomíná dobu, kdy zdejší krajinu pokrývalo moře plné trilobitů, ramenonožců i mořských lilijic.
Na severovýchodním okraji Štětí se nad železniční tratí zvedá svah, který na první pohled nemusí prozrazovat své přírodní bohatství. Bílé stráně chrání suché trávníky na křídových slínovcích – stanoviště vzácných rostlin včetně orchidejí i pestré bezobratlé fauny.
Jeskyně Na Pomezí u Lipové-lázní nabízí návštěvníkům pohled do krasového podzemí, ale zpřístupněná trasa představuje jen část rozsáhlejšího systému. Jeho nepřístupné prostory mají důležitou roli jako zimoviště netopýrů — a právě jejich ochrana vysvětluje, proč se do podzemí nedá vydat libovolným směrem.
V údolí u Troskovic se drobný potok přelévá přes pěnovcový vodopád a mezi pískovcovými skalami mizí ve skalním tunelu. Přírodní památka Tachovský vodopád zaujme nejen geologií, ale také bledulemi jarními, které rostou v mokré potoční nivě.
V horní části Telecího stojí mohutná lípa, kterou proslavila pověst o písaři zpívajícím v její dutině. Lukášova, známá také jako Zpívající lípa, je památným stromem v CHKO Žďárské vrchy a v roce 2021 zvítězila v anketě Strom roku.
Mezi Starou Boleslaví a Brandýsem nad Labem vede alej, která připomíná starou cestu krajinou a zároveň otevírá pěší trasu k labskému Hluchovu. Samotné stromořadí a sousední přírodní památka nejsou totéž: dohromady však nabízejí zajímavý pohled na historii i přírodu dvojměstí.