Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Po výletu šumavskou krajinou přijde vhod místo, kde se nesází jen na rychlé občerstvení. Hostinec U Michala v Prášilech nabízí tradičně pojatou českou kuchyni, vlastní hovězí maso, vnitřní posezení i letní terasu. Je tak přirozenou zastávkou pro turisty, cyklisty i rodiny.
Kostel svatého Vavřince v Mrákově není zajímavý jen svou klasicistní podobou a historií sahající k dřevěné kapli. Ve zdejší farnosti kdysi platil přesný zasedací pořádek: místo v lavici určovala příslušnost k obci, věk i pohlaví.
V Pražské ulici v Pelhřimově stojí vila, která na první pohled připomíná menší francouzský zámek. Stavba z let 1923 až 1924 však nebyla jen reprezentativním bydlením: její dispozice naznačuje také zamýšlený zdravotnický provoz a pozdější dějiny ukazují proměny města ve 20. století.
Na náměstí Míru v Kamenickém Šenově stojí barokní kostel, v němž se potkává historie severočeského sklářství s uměním a pamětí místních obyvatel. Pozornost si zaslouží stavba spojovaná s Pietrem Paolem Columbanim, skleněné lustry i hřbitov s cennými náhrobky.
U kostela sv. Vojtěcha ve Vejprnicích se dochoval neobvyklý stavební detail: krytá dřevěná lávka přes pozůstatek příkopu. Spojuje kostelní areál s někdejší farou a připomíná dobu, kdy na tomto místě stálo tvrziště.
Na vyvýšenině nad Hrušovany nad Jevišovkou stojí pozdně barokní kostel, který v sobě spojuje několik staletí místních dějin. Vedle výrazné architektury nabízí rodovou hrobku Althanů, cenné varhany, historické náhrobky i nenápadnou stopu poválečného osídlení.
Mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem vede jedna z nejzajímavějších historických lokálek v severních Čechách. Krátká trať vznikla kvůli sklářskému průmyslu, dnes po ní v sezoně jezdí historické motoráčky krajinou pod Zámeckým vrchem.
Kostel sv. Jana Křtitele na náměstí Republiky není jen výraznou dominantou Dvora Králové nad Labem. Ve věžní kobce se podle tradice v roce 1817 našel Rukopis královédvorský – památka, která sehrála důležitou roli v českém národním obrození a dodnes vyvolává otázky.
Malá dřevěná pozorovatelna Chvalovka zpestřovala procházky nad Brněnskou přehradou jen několik let. Nabízela pohled k přístavišti a do přehradního údolí, podle aktuálního záznamu však byla v průběhu roku 2025 odstraněna. Zůstává tak především připomínkou rekreačních tras v okolí Bystrce a Podkomorských lesů.
Humpolec si můžete prohlédnout netradičně – z tandemového trekového dvojkola, které půjčuje místní infocentrum. Společná jízda je vhodná pro pohodové poznávání města, okolních cest i vybraných památek. Záleží jen na tom, zda si vystačíte s krátkou projížďkou, nebo vyrazíte na celý den.
Na okraji Chvalkovic stojí jeden z výrazných technických dokladů mlynářství na jižní Moravě. Zděný mlýn holandského typu z roku 1873 poháněl nejprve vítr, později mu pomáhal benzínový a koksový motor. Dodnes připomíná dobu, kdy o fungování venkovského podniku rozhodovaly přírodní podmínky i technický pokrok.
V centru Charvatců stojí pozoruhodný kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož historie sahá do románské doby. Gotická věž, kněžiště ze 14. století, středověké sochy i náhrobek Viléma z Ilburka připomínají, že nenápadná obec nedaleko Mšených-lázní ukrývá cennou památku.