Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Vrchlického sady v Klatovech mají výraznou historickou dominantu: válcovou věž Okrouhlici. Její význam ale nejlépe vynikne ve chvíli, kdy ji vnímáme jako součást někdejšího obranného systému. Zbytky hradeb, bašt a příkopů dodnes skládají obraz města, které se postupně proměnilo z opevněného sídla v otevřenější městskou zástavbu.
V Ládevské ulici stojí nenápadný tmavý kámen, který kdysi vyčníval z polí a dnes ho obklopuje pražská zástavba. Kamenný slouha připomíná dávnou krajinu Dolních Chaber, ale jeho stáří ani původní účel neznáme s jistotou; poblíž navíc leží další kámen s vlastním příběhem.
Na Kostelním vrchu nad Smržovkou stojí pozdně barokní kostel, jehož silueta je viditelná zdaleka. Neupoutá jen polohou: půdorys protáhlého osmiúhelníku, boční kaple a zvlněná fasáda z něj dělají pozoruhodnou ukázku architektury druhé poloviny 18. století.
V centru Peruce stojí kostel, jehož výrazné průčelí doplňují sochy světců a věž s cibulovou bání. Barokní stavba z 18. století přitom navazuje na mnohem starší církevní tradici obce a tvoří přirozený protějšek peruckého zámku.
Lurdská jeskyně nad areálem Na Mlýně připomíná oběti druhé světové války a dodnes je poutním místem, kam míří lidé zvlášť v květnu. Zároveň leží na Janáčkově chodníčku, takže se její návštěva může stát součástí delšího pěšího výletu podhůřím Beskyd.
V části Stav u Úbislavic stojí kostel, který připomíná nejen středověkou sakrální architekturu, ale také vesnici, jež z krajiny zmizela. U sv. Petra a Pavla se navíc setkává historická památka s rozcestím Cesty Karla Jaromíra Erbena.
V pískovcové skále u Mařenic je vytesaná shrbená dívka s košíkem. Místní pověst ji spojuje s hladomorem roku 1812, samotný reliéf ale zřejmě vznikl až o desítky let později. Nenápadná památka tak nabízí nejen tragický příběh, ale i otázku, co o něm skutečně víme.
V Poličanech u Křečovic stojí živé trapistické opatství, které není běžnou památkou s volnou prohlídkou. Návštěvníci tu mohou po předchozí domluvě hledat několik dní klidu, případně se zastavit v klášterním obchůdku pro ručně vyráběné ikony, sladkosti a další výrobky sester.
Na návrší v centru Šatova stojí vedle sebe kostel svatého Martina a kaple Božího hrobu. Jejich společný areál nabízí neobvyklý pohled do stavebních dějin obce: od románského fragmentu v suterénu kaple přes gotické jádro až po úpravy kostela z 19. století.
Zámek Hradec nad Moravicí nabídne na podzim 2026 mimořádnou prohlídku reprezentativních salonů knížecího rodu Lichnovských. Návštěvníci uvidí také rekonstruované části interiéru, jejichž podoba se obnovovala s pomocí historických fotografií a archivních materiálů.
Na vyvýšeném místě mezi Encovany a Hrušovany stojí zřícenina kaple sv. Václava. Její zdi připomínají nejen stavbu z 19. století, ale i starší kostel a ves Prachovou, která zanikla za válek – přesné období však není jisté.
U kostela svatého Václava v Tachově se potkává středověká historie s příběhy měšťanských rodin i šlechtickým pohřebištěm. Náhrobní kameny na jeho zdech připomínají dobu, kdy se tu pohřbívalo, i proměny, které z někdejšího hřbitova udělaly městský park.