Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Krásná Hora může označovat dvě různá místa — a právě v tom tkví háček příběhu zdejšího kostela a zvonice. Popis památky se zvony a obrazem připisovaným Karlu Škrétovi patří ke Krásné Hoře na Havlíčkobrodsku, nikoli bezpečně ke Krásné Hoře nad Vltavou.
Na ostrožně severovýchodně od Nečtin se potkávají stopy pravěkého výšinného sídliště a pozůstatky středověkého hrádku. Jeho příběh je překvapivě mladý: archeologický výzkum klade vznik hradu až do 15. století a naznačuje, že se tu žilo jen málo intenzivně.
V nenápadné osadě u Čerčan se potkává historie panského sídla s filmovým řemeslem. Zámeček Vysoká Lhota ukrývá muzeum kočárů, rozsáhlou sbírku sedel a postrojů i sklepení, které patří k nejzajímavějším částem komentované prohlídky.
Na vrchu Havlín se nad Zbraslaví potkávají různé vrstvy historie: staré stavební počátky, gotický kostel přestavěný v baroku i hřbitov, který stále slouží svému účelu. Východně od kostela stojí neobvyklá osmiboká kostnice se skleněným oltářem od Vladěny Tesařové.
Z ochozu 31 metrů vysoké věže se Třeboň ukáže z jiné perspektivy: pod vámi leží historické centrum, za ním se otevírá rovinatá krajina. Samotná radnice přitom nabízí víc než vyhlídku – její průjezd připomíná obchodní život na rynku a ve věži se dochovaly části starého hodinového stroje.
V Bohosudově se vypráví o sošce Piety nalezené v duté lípě. Poutní místo v dnešní Krupce však není zajímavé jen svou legendou: jeho dějiny sahají do 15. století a dnešní barokní bazilika ukrývá sedm kaplí, které připomínají bolesti Panny Marie.
Uprostřed nejstarší části vinořského hřbitova stojí klasicistní hrobka Černínů, spojená s místní větví šlechtického rodu. S nedalekým kostelem Povýšení sv. Kříže tvoří výraznou historickou dvojici, nejde však o stejnou stavbu. A do Vinoře nepatří ani příběh hrobky Valdštejnů-Wartenbergů ze Šťáhlav.
Téměř patnáct set náhrobků na starém židovském hřbitově v Novém Bydžově zachycuje několik staletí místních dějin i proměny pohřebního umění. Pískovcové stély s hebrejskými nápisy tu stojí vedle barokních a klasicistních kamenů, jejichž výzdoba vybízí k pozornému čtení.
Kostel svatých Filipa a Jakuba patří k nejstarším stavbám Lelekovic a jeho podoba uchovává několik různých epoch. Na fasádě lze hledat románská okna i gotické zásahy, uvnitř připomínají středověkou historii konsekrační kříže. Pozornost poutá také nejstarší zvon, u něhož obec uvádí letopočet 1516.
Mimo hlavní sezonu se na zámku Litomyšl otevírají interiéry, které vyprávějí nejen o reprezentaci rodu Valdštejnů, ale také o jeho každodenním životě. Zimní trasa vede od divadelního sálu z roku 1767 přes hostinské apartmá a panskou oratoř až do historické kuchyně.
Na jižním okraji frymburského náměstí stojí kostel, v němž se potkávají různé stavební epochy. Pozdně gotické kněžiště, barokní stopy po válečném požáru i novogotická věž vyprávějí příběh místa, které po staletí spojovala duchovní vazba s rakouským klášterem v Schläglu.
Na vrchu Velký Vápenný nad Jítravou a Zdislavou se ukrývá zřícenina hradu Roimund. Zbytky zdiva, cisterna i příkop s valem připomínají někdejší opevněné sídlo a jeho strategickou polohu v krajině česko-lužického pomezí.