Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Němčicích se po náročné obnově znovu rozezněly varhany z roku 1717. Jejich příběh vede přes Přeštice, kde na ně jako chlapec hrával Jakub Jan Ryba, až k dnešním místním podporovatelům, kteří pomohli vzácný nástroj zachránit.
Na strmém svahu ve Velké Lhotě stojí evangelický kostel, který od roku 1783 slouží svému původnímu účelu. Roubená stavba s mansardovou střechou připomíná obnovu protestantského života po Tolerančním patentu a také zdejší působení Jana Karafiáta, autora Broučků.
Po rekonstrukci se má Müllerova vila v pražských Střešovicích znovu otevřít 1. října 2026. Nová prohlídková trasa nabídne vedle známých interiérů také hovornu, pokoje pro hosty i služebnictvo a technické části domu. Návštěvníkům tak přiblíží nejen architekturu Adolfa Loose, ale také to, jak vila fungovala jako domácnost.
Hradní kaple Chebského hradu není jen mimořádně zachovanou památkou štaufské falce. Její dvě patra odrážejí společenský řád císařského dvora, horní prostor zdobí výjimečná kamenická práce a úzké schodiště připomíná pozdější příběhy o alchymistovi Zikmundu Wannovi.
V zahradě Domova pro seniory v Července vede křížová cesta, která propojuje duchovní téma s příběhem místního rodáka Františka Flasara. Její venkovní podoba vznikla na základě jeho starších reliéfů a na projektu se podílel také sochařův pravnuk Jiří Petráš.
Dřevěný altán v rožnovském městském parku není původní stavbou z 19. století. Jeho kopie se sem vrátila v roce 2009 a připomíná dobu, kdy Rožnov žil lázeňským ruchem a promenádní koncerty patřily k letním procházkám.
Na jihozápadním svahu vrchu Kozlena stojí pomník věnovaný valašské ovci, plemeni spjatému s beskydským salašnictvím. Jeho příběh patří k naučné stezce Gruň–Bílý Kříž i k širšímu vyprávění o tom, jak se lidé v horách přizpůsobovali zdejší krajině.
Kaple svaté Máří Magdalény v Častolovicích je pozdně gotickou stavbou, jejíž zdi zároveň uchovávají paměť místních rodin. Náhrobní desky v nich zůstaly i při opravách – a jejich nápisy připomínají, že datum úmrtí nemusí být zároveň datem vzniku samotného náhrobku.
Na západním okraji Valče stojí vedle sebe barokní zámecký kostel a sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Jejich příběh spojuje šlechtické přání, výrazná náboženská symbolika i dlouhé období chátrání, po němž se obě památky dočkaly obnovy.
Zámecké interiéry v Zákupech dostávají během vánočních prohlídek sváteční podobu. Návštěva nabízí příležitost poznat pokoje spojené s dobou Františka Josefa I. i jejich historické vybavení. Poslední zveřejněný termín už ale uplynul, proto je před plánováním další zimní návštěvy nutné ověřit aktuální program.
V Jaroměřicích nad Rokytnou se zámek, kostel sv. Markéty, francouzská zahrada a anglický park skládají do jednoho velkorysého barokního celku. Za jeho podobou stojí také kulturní mecenášství Jana Adama Questenberka, díky němuž se město proměnilo v důležité hudební centrum.
V osadě Karlštejn u Svratouchu stojí lovecký zámeček, jehož příběh začal u kaple svatého Jiljí. Místo je pozoruhodné také polohou na evropském rozvodí: voda z jedné strany krajiny míří k Severnímu moři, z druhé k Černému.