Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
V Kladerubech na Vsetínsku se dochoval zemědělský dvůr, který ukazuje lidovou architekturu na pomezí Valašska a Hané. Soukromí správci od roku 2019 obnovují jeho roubené stavby, další hospodářské budovy i ovocné sady. Areál je možné navštívit po předchozí domluvě nebo při veřejných akcích.
Ve vilové čtvrti Westend stojí dům, který spojuje francouzsky laděnou neorenesanci s dochovanými detaily každodenního života na počátku 20. století. Vila Preciosa je zároveň součástí širšího příběhu Karlových Varů jako lázeňského města s mimořádně cennou architekturou.
Nad vsí Šidlákov v Českém lese stojí osamělý kámen s otvory a výhledem do krajiny. Jeho jméno svádí k představě pravěkého menhiru, jistý původ ale nemá: vedle dávného kultovního kamene se nabízí i mnohem mladší zemědělské vysvětlení.
Zámek v Bezděkově na Klatovsku stojí na místě, které kdysi chránila voda a podmáčená půda. Jeho dnešní romantizující podobu navrhl architekt Ignác Vojtěch Ullmann, ale příběh stavby sahá hlouběji – od středověké tvrze přes barokní sídlo až k poválečnému chátrání a postupné obnově.
Ve Vodičkově ulici se za secesní fasádou skrývá příběh obchodu, pražských pasáží i divadla. Dům U Nováků zdobí monumentální mozaika Jana Preislera a jeho sál se stal jedním z nejvýraznějších působišť Osvobozeného divadla. Divadelní tradice tu pokračuje dodnes.
Na místě někdejšího hřbitova v Hustopečích nad Bečvou stojí neorenesanční kaple, která ukrývá podzemní kryptu rodu Baillou. Její výzdoba spojuje alegorie Žalu a Naděje s Božím okem a příběh stavby připomíná také péče o její střechu, obnovenou v roce 2019.
Na náměstí v Horní Blatné stojí kostel, v němž se potkává renesanční původ s barokní proměnou. Za pozornost stojí nejen hlavní oltář se svatým Vavřincem, ale také malovaný strop, rokoková kazatelna a cínová křtitelnice, která je starší než dnešní podoba chrámu.
Na Ještědu, jen kousek od horského hotelu, stojí nenápadný kamenný obelisk. Připomíná dobu, kdy vrchol hory rozdělovala panství Rohanů a Clam-Gallasů, i návštěvu Adély Rohanové v roce 1838. Jeho příběh se však neuzavřel v minulosti: kámen bylo třeba v novější době znovu zajistit.
V Křepenicích si Jakub Krčín z Jelčan nechal na konci 16. století vybudovat sídlo, které spojovalo obrannou tvrz, hospodářský dvůr i prvky renesanční vily. Jeho někdejší vodní opevnění dnes připomínají hlavně terénní stopy a uspořádání areálu. Památka je v soukromých rukou, a proto ji lze podle dostupných informací obdivovat především zvenčí.
Na náměstí Svobody stojí dům, jehož jméno připomíná jednoho majitele, zatímco jeho slavnou renesanční podobu vytvořil až další. Dům pánů z Lipé láká zdobeným průčelím i možností podívat se na centrum Brna z podkrovního baru s vyhlídkovou rozhlednou.
Na okraji Javorníku, v krajině Rychlebských hor, stojí kaple, jejíž příběh začíná nešťastným pádem z mostu a šťastnou záchranou. U svatostánku vyvěrá pramen, který dal místu jméno U Antoníčka a dodnes k němu přitahuje pozornost poutníků i výletníků.
Pomník Jana Žižky na táborském náměstí má za sebou neobvyklý začátek: jeho první, Myslbekova podoba se krátce po odhalení začala naklánět. Dnešní pískovcová socha od Josefa Strachovského proto vypráví nejen o husitském vojevůdci, ale také o tom, jak si Tábor v 19. století znovu připomínal svou minulost.