Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Pražské zámky a usedlosti připomínají dobu, kdy dnešní městské čtvrti tvořila samostatná sídla, zahrady a krajina za hranicemi města. Na Cibulce se historický areál postupně obnovuje a v Troji lze spojit návštěvu zámku s procházkou zahradami. Každé místo nabízí jiný pohled na proměny Prahy.
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Mladých Bukách v sobě spojuje středověké stavební stopy, pozdější přestavby i tradici zvonu svaté Barbory, spojovaného se svobodskými horníky. Jeho samostatná zvonice a nejednotné údaje o stáří jednotlivých částí připomínají, jak se historie místa skládá z různých vrstev.
Na náměstí v Rokytnici v Orlických horách stojí kostel, jehož příběh začal po ničivém požáru roku 1661. Barokní stavbu doplňuje socha Krista na Olivetské hoře i památník připomínající oběti válek a násilí na Rokytnicku. Společně vyprávějí o proměnách města i jeho paměti.
Uprostřed krajiny, kde někdejší Stará Voda zmizela po vzniku vojenského újezdu, stojí poutní kostel s výzdobou, která vznikala po několik generací. Chrám sv. Jakuba Většího a sv. Anny připomíná nejen barokní ambice olomouckého biskupa, ale také ztracené poutní místo a jeho dnešní pomalé oživování.
Před Pražskou bránou ve Vysokém Mýtě stojí Přemysl Otakar II. ve zbroji, s listinou v ruce. Pozornost ale poutá i to, co na první pohled vidět není: v dutině sochy jsou tři nerezové schránky s doklady o naší době, zeminou a úlomky z královy rakve.
V dolní části Václavského náměstí můžete vstoupit do lékárny, která není jen každodenní provozovnou, ale také součástí pozoruhodného pražského domu. Stavba z let 1911–1912 spojuje starší části s pozdní secesí, modernou i kubistickými prvky a uvnitř uchovává původní architektonické detaily i lékárenské regály.
V Dolní Rožínce se historie nezastavila za zámeckou branou. Čtyřkřídlá stavba s renesančními kořeny a klasicistní podobou dnes slouží jako základní škola. Její příběh připomíná starou tvrz, rod Mitrovských i požár, po němž zámek znovu povstal.
V Kostelecké ulici v Brandýse nad Labem se mezi starými náhrobky zachoval příběh židovské komunity od 16. století až do první poloviny 20. století. Hřbitov připomíná také pražské Židy, kteří zde v polovině 18. století našli útočiště, i proměny pohřebního umění.
Barokní kostel v Bozkově ukrývá gotickou Madonu, řezbářsky bohaté oltáře i stopy po starším poutním místě. Jeho 49 metrů vysoká věž nabízí vyhlídkový ochoz, takže návštěvu lze spojit s pohledem na krajinu podhůří. Přístupnost věže se může měnit, vyplatí se ji předem ověřit.
Budova č. 21 je víc než výrazná dominanta Zlína. Někdejší ředitelství firmy Baťa spojilo odvážnou funkcionalistickou architekturu s technickými novinkami své doby — od potrubní pošty až po kancelář, která se mohla pohybovat mezi patry. Dnes se sem chodí také za výhledem na město.
Na severním okraji Bezděkova stojí kostel, jehož podoba spojuje několik staletí stavebních proměn. Raně gotické jádro doplňují obnovená renesanční sgrafita a barokní zásahy. V sousedství pak samostatná zvonice uchovává zvon odlitý už roku 1514.
Zámek ve Veselí nad Moravou stojí na místě středověkého vodního hradu, ale jeho dnešní podobu utvářely staletí přestaveb. Příběh památky se přitom neodehrává jen v budově: důležitou součástí areálu je také park, kde město v posledních letech připravuje obnovu vybraných objektů a vodních prvků.