Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
V Horních Radvanicích se podél místní silnice dochoval soubor roubených hornických domů, které připomínají dobu, kdy zdejší osídlení formovala práce v dolech a drobných řemeslech. Památkovou hodnotu nemají jen jednotlivé stavby, ale také jejich rozptýlené uspořádání, odlišné od tradiční vesnice s návsí.
Na náměstí Na Městečku stojí kostel sv. Jakuba, jehož pozdně barokní podoba vznikala v letech 1771 až 1782. Uvnitř se ale čas nesoustředil do jediného období: vedle mobiliáře z doby stavby najdeme starší křtitelnici a také hlavní oltář z počátku 19. století.
Na Bartoškách v Trojanovicích stojí dřevěná zvonička, jejíž příběh se začal psát v roce 1941. Připomíná dobu, kdy zvonění spojovalo každodenní život rozptýlených částí obce, a také tradici drobných staveb, které mívaly v krajině praktický i společenský význam.
Uprostřed manětínského náměstí stojí sousoší, jehož vznik provázela nečekaná změna: sochař Štěpán Borovec zemřel dřív, než svou práci dokončil. Barokní monument dnes na místě představuje kamenná kopie, zatímco příběh originálu připomíná proměny péče o památky i celý sochařský soubor města.
Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Arnolticích není osamocenou památkou. Obklopují ho hřbitov, ohradní zeď s branami a čtrnáct kamenných zastavení křížové cesty; východně od kostela stojí také válečný pomník. Společně připomínají duchovní i místní dějiny obce.
V centru Litvínova stojí zámek, který spojuje barokní architekturu s příběhy zdejší výroby. V jeho prostorách se střídají výstavy a kulturní program, za budovou pak začíná rozlehlý anglický park. Návštěva tak nabízí nejen pohled do minulosti, ale i příjemnou možnost zpomalit uprostřed města.
Nad údolím Bečvy u Hranic nezůstaly ze Svrčova výrazné zdi, ale jeho středověký půdorys lze číst v terénu. Valy a příkop připomínají někdejší hrad, zatímco archeologické nálezy posouvají příběh tohoto místa ještě hlouběji do minulosti.
Nenápadné průčelí, uvnitř však promyšlený prostor někdejšího klášterního správce. Proboštství v Pohledu vznikalo podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela a během staletí sloužilo jako klášterní sídlo, fara, úřad, byty i archiv.
Nad pravým břehem Vltavy se u Chvatěrub dochovalo neobvyklé spojení středověkého sídla, renesančního zámku a torza barokní přestavby. Zřícenina není veřejně přístupná, její příběh i výrazná silueta jsou však dobře čitelné z okolní krajiny.
Na místě starší tvrze vyrostlo ve Stvolínkách reprezentativní sídlo, které spojilo renesanční stavitelství s raně barokními úpravami. Zámek s uzavřeným nádvořím, arkádami, štuky a fragmenty nástěnných maleb dnes prochází postupnou obnovou a veřejnosti se otevírá jen při vybraných příležitostech.
Na návrší nad Římovskou nádrží stojí pozdně barokní areál, podle něhož dostala jméno celá obec. Kostel svatého Jana Nepomuckého obklopený ambity, farou a školou není jen výraznou památkou, ale také ukázkou promyšleného urbanismu, který se v jižních Čechách dochoval dodnes.
Na okraji Prahy stojí nenápadná stavba, která pamatuje středověké vesnické sídlo, jezuitské hospodářství i dlouhé období chátrání. Rotunda svaté Máří Magdalény v Přední Kopanině patří k nejstarším dochovaným románským sakrálním stavbám na území hlavního města.