Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Ve střešovické Müllerově vile se architekt Adolf Loos pokusil nahradit běžné členění domu promyšlenou soustavou prostor v různých výškách. Zvenčí strohá krychle uvnitř překvapí luxusními materiály, dochovaným vybavením a jedním z nejpozoruhodnějších interiérů moderní architektury v Česku.
U Dubí stojí drobný barokní lovecký zámeček, který obklopuje vodní příkop a oplocená obora s jeleny, daňky i další zvěří. Dvojhradí má za sebou staletí šlechtické historie, lázeňské výlety i ničivý požár. Po obnově se v roce 2022 znovu otevřelo návštěvníkům.
Jen pár kroků od rušného centra Brna se otevírá klidný svět ovocných stromů, vinné révy a bylinkových záhonů. Kapucínské zahrady pod Petrovem připomínají někdejší klášterní hospodářství a pod jejich terasami se zachoval také archeologický nález z doby před vznikem kapucínského kláštera.
V Nerudově ulici stojí jedna z nejpůsobivějších barokních staveb Prahy. Morzinský palác zaujal nejen přísně komponovaným průčelím, ale především balkonem neseným sochami Maurů. Za fasádou někdejšího šlechtického sídla dnes působí rumunské velvyslanectví.
V polích u Slavětína stojí zvláštní pískovcový kámen, který může být pozůstatkem pravěkého monumentu. Jeho příběh je ale méně jednoznačný, než napovídá označení menhir: podle místní pamětní knihy byl kámen vyorán jinde a na dnešní místo se mohl dostat až druhotně.
Před Vozovnou Slovany stojí nový pomník Františku Mlynaříkovi, řediteli plzeňských Elektrických podniků a iniciátorovi trolejbusové dopravy. Jeho příběh ale není jen o technickém pokroku. Za okupace pomáhal pronásledovaným a po válce se stal obětí obvinění, které ho hluboce zasáhlo.
Krátká Ruthardská ulička patří k nejpůsobivějším pěším cestám historickým centrem Kutné Hory. Vede podél někdejších hradeb mezi Hrádkem, kostelem svatého Jakuba a Vlašským dvorem a připomíná rod Ruthardů i příběh o dívce, kterou měl vlastní otec ukrýt ve sklepě.
Kostel svatého Prokopa v Čestlicích na první pohled působí jako nenápadná novorománská stavba z 19. století. Uvnitř však návštěvník objeví gotický presbytář, barokní vybavení i náhrobní kameny, které připomínají někdejší šlechtické držitele okolních panství.
Na Komenského náměstí v Litomyšli stojí neobvyklý památník Jana Amose Komenského: měděná zeměkoule o průměru dva a půl metru. Ve svých reliéfech vypráví o učencově životě a díle, zatímco její vlastní historie připomíná válečné odstranění i návrat na původní místo.
V osadě Benice nedaleko Benešova stojí neobvyklý barokní hospodářský areál, jehož půdorys připomíná rovnostranný trojúhelník. Kulturní památka dnes žije chovem starokladrubských koní, ubytováním, gastronomií i programy pro rodiny a návštěvníky okolí Konopiště.
Uprostřed náměstí Svobody v Zákupech stojí monumentální barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Přibližně čtrnáct metrů vysoké dílo z pískovce vzniklo z podnětu vévodkyně Anny Marie Františky Toskánské a dodnes patří k nejvýraznějším památkám města.
Kostel svatého Jakuba staršího v Kněžicích spojuje pozdně románské kořeny, gotické kněžiště, barokní proměny a kamennou věž z 19. století. Jeho dějiny ale nejsou jen příběhem stavby – významnou kapitolu píší také varhany Františka Svítila, restaurované v letech 2019 až 2023.