Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Na Karlově mostě svatá Ludmila nevede malého Václava jen k Bibli. Barokní sousoší spojuje příběh jeho dětství s připomínkou jeho smrti a zároveň vypráví o proměnách samotného mostu. Dnešní návštěvníci tu navíc vidí kopii, zatímco originál odpočívá na Vyšehradě.
V parčíku u úpického divadla stojí drobná barokní kaple s neobvyklým oválným půdorysem. Vznikla na někdejším hřbitově a pod její podlahou spočinul i farář Martin Benedikt Hůlek, který její stavbu inicioval. Okolí dodnes připomíná proměny města i události roku 1866.
Historické náměstí v Tovačově vypráví o městě, jehož urbanistické kořeny sahají do 15. století. Mezi radnicí s renesančním portálem, kašnou a dochovanými částmi podloubí se tu potkává několik staletí dějin v prostoru, který dodnes slouží každodennímu životu města.
Poutní kostel v Zašové vznikl kvůli rostoucímu zájmu o obraz Panny Marie, jehož počátky sahají podle odborných odhadů až do poloviny 15. století. Jeho skutečný původ zůstává nejasný, a tak se kolem něj po generace vypráví příběh o rytíři zachráněném v lese.
Dvacet rozměrných obrazů Alfonse Muchy proměňuje návštěvu zámku v Moravském Krumlově v setkání s dějinami i výjimečným malířským měřítkem. Slovanská epopej je ale jen jednou z vrstev místa, které vyrostlo ze středověkého hradu a dnes nabízí také další prohlídkové okruhy.
Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejvýraznějším místům historické Bíliny. Jeho příběh sahá až ke kronikářské zprávě o události z roku 1061, dnešní podobu však utvářely pozdější přestavby i požár města. Další střípky minulosti přinesl archeologický výzkum v okolí chrámu.
V šumické lokalitě Kůta stojí stavení, jehož kořeny sahají do 18. století. Šerkova usedlost čp. 72 připomíná někdejší venkovské hospodaření i život početné rodiny pod jednou střechou. Její obnovu zahájil Marek Janča původně jen v jedné místnosti, nakonec se pustil do mnohem širší práce.
Hasoňova chalupa v Šumicích není jen připomínkou venkovského bydlení. Zachovalá usedlost čtvrtláníka přibližuje každodennost malorolnické rodiny i tradiční zednické řemeslo, zatímco její hospodářské budovy dál slouží kulturnímu a spolkovému životu obce.
V Perlové ulici stojí dům, v němž se potkává moderní obchodní architektura první republiky s dnešním pracovním životem. Palác ARA, později známý jako obchodní dům Perla, zaujme ocelovým skeletem, pásovými okny i nárožím, které po setmění zvýrazňují neonové trubice.
Na Klášterním náměstí v Oseku stojí drobná sakrální stavba, která v sobě spojuje gotický původ s barokní podobou z počátku 18. století. Její štít se sochou svaté Kateřiny i malá zvonička připomínají, že zajímavý příběh klášterního areálu se neskrývá jen za jeho monumentálními zdmi.
Za nenápadným průjezdem v centru Starého Města se skrývá místo, které po staletí vítalo kupce mířící do Prahy. Ungelt, někdejší celní a obchodní dvůr, dnes tvoří soubor osmnácti domů, v němž se potkávají středověké kořeny, barokní fasády i renesanční palác Granovských.
V lesíku nad potokem Šárka se mezi kamennou zdí a starými náhrobky dochovala stopa po židovských obcích, které kdysi spojoval společný hřbitov. Pohřebiště v Řebří dnes připomíná příběh přesahující hranice jediné vesnice — a také péči, díky níž se podařilo místo obnovit.