Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
V lesíku nad potokem Šárka se mezi kamennou zdí a starými náhrobky dochovala stopa po židovských obcích, které kdysi spojoval společný hřbitov. Pohřebiště v Řebří dnes připomíná příběh přesahující hranice jediné vesnice — a také péči, díky níž se podařilo místo obnovit.
Na náměstí Na Podkově stojí barokní radnice, jejíž cibulovitá věž patří k nejvýraznějším orientačním bodům Bystrého. Její příběh začal už v 16. století a její okolí si pro natáčení vybral také režisér Vojtěch Jasný.
U kostela sv. Martina stojí věž, která kdysi pomáhala hlídat Strážnici před nájezdy z Uher. Po požáru přišla o část výšky, její zvon Svatý Josef však přečkal rekvizice obou světových válek. Dnes láká také vyhlídkou na město, Pomoraví a za dobré viditelnosti i vzdálenější krajinu.
Barokní kostel sv. Víta v Častolovicích stojí na místě staršího chrámu, jehož existence je doložena už ve 14. století. Co přesně se z gotické stavby dochovalo a komu byla zasvěcena, ale není zcela jasné. Právě rozdíl mezi známou historií místa a nezodpovězenými otázkami dělá z kostela zajímavou zastávku.
Táborské opevnění nebylo jedinou hradbou, ale promyšleným systémem zdí, věží, bašt, příkopu a valu. Z jeho rozptýlených pozůstatků lze dodnes vyčíst, jak obránci využívali terén a proč se útočník po překonání první překážky ocitl v nebezpečné pasti.
V horní části Zásmuk stojí raně barokní klášter, v němž se potkává výrazná architektura s mimořádně uceleným souborem historického vybavení. Jeho příběh připomíná šternberskou rodovou tradici i dramatické chvíle, které řeholní komunitu zasáhly ve 20. století.
Drobná kaple v Kunčicích připomíná dvě různé kapitoly místních dějin. Její příběh začal během morové epidemie na Hranicku, ale dnešní zděná stavba vznikla až roku 1717. Později se stala také místem paměti obětí první světové války a prošla několika výraznými opravami.
Na skalním výběžku v jižní části telčského opevnění stojí drobná bašta, která připomíná, že obrana města nebyla jen záležitostí hradeb. Při pohledu z Krátké ulice si lze všimnout jejích střílen i stavebních detailů a zasadit ji do širšího systému parkánu, příkopů a rybníků.
Rolnický dům čp. 57 ve Vlčnově není jen ukázkou starého venkovského bydlení. Obytné místnosti tu navazují na chlévy, kůlnu a stodolu, a návštěvník tak může poznat usedlost jako celek – od černé kuchyně až po nástroje spojené s orbou a chovem dobytka.
V Kozojedech u Žlunic stojí roubený kostel svatého Václava, jehož počátky sahají do závěru 17. století. Vedle samotné dřevěné stavby láká také barokní řezbářská výzdoba, tradičně spojovaná s rokem 1722 a připisovaná Braunově dílně.
Selský domek v Kněždubu, datovaný do roku 1876, ukazuje, jak se na Slovácku bydlelo a hospodařilo v 19. století. Kromě dobového vybavení připomíná i každodenní práci, která kdysi určovala rytmus života na venkovském statku.
Na první pohled je to barokní kostel v horském městě. Jeho interiér ale skrývá neobvyklý strop zvaný česká placka a jeho dějiny odrážejí proměny Božího Daru: od protestantské hornické obce přes poválečné opuštění až po obnovu dokončenou v roce 1990.