Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Nad údolím Bělkovického potoka se na jednom místě potkávají pozůstatky pravěkého opevnění a příběh hradu založeného budoucím Karlem IV. Jeho jádro však zničila těžba kamene, a tak dnes Tepenec nepůsobí jako běžná zřícenina. Co o něm prozradil archeologický výzkum a co tu lze spatřit?
U silnice z Děrného směrem na Lukavec stojí drobná barokní kaple, jejíž příběh se spojuje s někdejším hájkovským mlýnem. Místní pověsti nabízejí dvě různá vysvětlení jejího vzniku: v jednom šlechtic v močálu zahyne, v druhém se z něj zachrání díky modlitbě.
V areálu Erlebachových bud stojí kaple, která spojuje místní kámen, barevné vitráže a příběh o přesunu kamenného betléma. Svatému Františkovi zasvěcené místo leží zhruba 1 150 metrů nad mořem a připomíná, že i na horském hřebeni může mít architektura osobitou tvář.
V někdejších městských lázních v Liberci se dnes místo plavců potkávají návštěvníci výstav. Budova otevřená roku 1902 ale neztratila svou původní tvář: její prostory připomínají dobu, kdy veřejné lázně zajišťovaly hygienu i společenský život města.
Za dveřmi Svatováclavské kaple se ukrývá Korunní komora, nad níž jsou uloženy české korunovační klenoty. Katedrála sv. Víta ale nabízí mnohem víc: stopy několika stavebních epoch, královské hrobky, Zlatou bránu, zvony i výstup na jižní věž.
Na Malostranském náměstí stojí palác, který za svou dnešní podobou skrývá několik starších domů i proměny sahající přes renesanci a baroko. Dnes v něm sídlí HAMU a historické sály se místo dvorského života plní výukou, zkouškami a při vybraných příležitostech také koncertním publikem.
Od výrazného rondokubistického paláce v centru přes funkcionalistickou kolonii až k proměnám Pražského hradu: tvorba Pavla Janáka nabízí neobvyklou cestu několika podobami moderní architektury. Jeho pražské stavby ukazují, jak se měnil nejen jeden architekt, ale i představa o tom, jak má město vypadat.
Zámek v Kamenici nad Lipou ukrývá víc než příběh šlechtického sídla. Jeho stavební proměny sahají od hradu ze 13. století až po klasicistní úpravy a dnešní muzejní expozice zvou k objevování hraček, modelů i starého řemesla. Možnost komentované prohlídky si před návštěvou ověřte u provozovatele.
Raně barokní zámek v Cholticích zaujme na první pohled, jeho největší překvapení se ale ukrývá uvnitř: osmiboká kaple sv. Romedia s bohatou výzdobou a neobvyklým souborem postav. Prohlídku historických prostor lze spojit s procházkou zámeckým parkem a oborou.
V Hylvátech se na jednom místě potkává někdejší rychta, měšťanský pivovar i současná restaurace s ubytováním a prostory pro společenské akce. Areál v Ústí nad Orlicí připomíná, jak mohou historické budovy po letech změn získat nové využití, aniž by ztratily stopy své minulosti.
Na návrší při okraji Pustých Žibřidovic stojí kostel sv. Maří Magdalény, dokončený roku 1735. Jeho kouzlo netkví jen v barokní architektuře: součástí památkového areálu je také hřbitov s kamennou zdí, kříž, sousoší Piety a připomínka obětí první světové války.
Na cestě z telčského náměstí přes hráz Štěpnického rybníka stojí brána, která připomíná dvě podoby městské obrany. Její renesanční podoba souvisí s přestavbou zámku, zatímco starší vstup chránil příkop a zvedací most. Dolní brána tak vypráví příběh o městě sevřeném hradbami i vodou.