Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
V Kozojedech u Žlunic stojí roubený kostel svatého Václava, jehož počátky sahají do závěru 17. století. Vedle samotné dřevěné stavby láká také barokní řezbářská výzdoba, tradičně spojovaná s rokem 1722 a připisovaná Braunově dílně.
Selský domek v Kněždubu, datovaný do roku 1876, ukazuje, jak se na Slovácku bydlelo a hospodařilo v 19. století. Kromě dobového vybavení připomíná i každodenní práci, která kdysi určovala rytmus života na venkovském statku.
Na první pohled je to barokní kostel v horském městě. Jeho interiér ale skrývá neobvyklý strop zvaný česká placka a jeho dějiny odrážejí proměny Božího Daru: od protestantské hornické obce přes poválečné opuštění až po obnovu dokončenou v roce 1990.
Nad údolím Bělkovického potoka se na jednom místě potkávají pozůstatky pravěkého opevnění a příběh hradu založeného budoucím Karlem IV. Jeho jádro však zničila těžba kamene, a tak dnes Tepenec nepůsobí jako běžná zřícenina. Co o něm prozradil archeologický výzkum a co tu lze spatřit?
U silnice z Děrného směrem na Lukavec stojí drobná barokní kaple, jejíž příběh se spojuje s někdejším hájkovským mlýnem. Místní pověsti nabízejí dvě různá vysvětlení jejího vzniku: v jednom šlechtic v močálu zahyne, v druhém se z něj zachrání díky modlitbě.
V areálu Erlebachových bud stojí kaple, která spojuje místní kámen, barevné vitráže a příběh o přesunu kamenného betléma. Svatému Františkovi zasvěcené místo leží zhruba 1 150 metrů nad mořem a připomíná, že i na horském hřebeni může mít architektura osobitou tvář.
V někdejších městských lázních v Liberci se dnes místo plavců potkávají návštěvníci výstav. Budova otevřená roku 1902 ale neztratila svou původní tvář: její prostory připomínají dobu, kdy veřejné lázně zajišťovaly hygienu i společenský život města.
Za dveřmi Svatováclavské kaple se ukrývá Korunní komora, nad níž jsou uloženy české korunovační klenoty. Katedrála sv. Víta ale nabízí mnohem víc: stopy několika stavebních epoch, královské hrobky, Zlatou bránu, zvony i výstup na jižní věž.
Na Malostranském náměstí stojí palác, který za svou dnešní podobou skrývá několik starších domů i proměny sahající přes renesanci a baroko. Dnes v něm sídlí HAMU a historické sály se místo dvorského života plní výukou, zkouškami a při vybraných příležitostech také koncertním publikem.
Od výrazného rondokubistického paláce v centru přes funkcionalistickou kolonii až k proměnám Pražského hradu: tvorba Pavla Janáka nabízí neobvyklou cestu několika podobami moderní architektury. Jeho pražské stavby ukazují, jak se měnil nejen jeden architekt, ale i představa o tom, jak má město vypadat.
Zámek v Kamenici nad Lipou ukrývá víc než příběh šlechtického sídla. Jeho stavební proměny sahají od hradu ze 13. století až po klasicistní úpravy a dnešní muzejní expozice zvou k objevování hraček, modelů i starého řemesla. Možnost komentované prohlídky si před návštěvou ověřte u provozovatele.
Raně barokní zámek v Cholticích zaujme na první pohled, jeho největší překvapení se ale ukrývá uvnitř: osmiboká kaple sv. Romedia s bohatou výzdobou a neobvyklým souborem postav. Prohlídku historických prostor lze spojit s procházkou zámeckým parkem a oborou.