Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Jen kousek od Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi se zachoval zbytek slatinných luk a vrbin, který patří k cenným mokřadním lokalitám nivy Moravy. Lázeňský mokřad zaujme nejen vzácnými rostlinami, ale také pestrým světem brouků, pavouků, motýlů a vážek.
Na severním okraji Bořetic se mezi vinicemi a zemědělskou krajinou zachovaly stráně, které hostí teplomilné rostliny i hmyz. Přírodní rezervace Zázmoníky zaujme hlavně včelníkem rakouským, druhem, který obec uvádí jako jediný svého výskytu na Moravě.
Na okraji Prahy se v opuštěných lomech a skalních stěnách otevírá příběh mnohem starší než město samo. Dalejský profil ukazuje horniny od ordoviku po spodní devon a připomíná dobu, kdy zdejší krajinu pokrývalo moře plné trilobitů, ramenonožců i mořských lilijic.
Na okraji Kynšperka nad Ohří se někdejší poddolovaná krajina proměnila v soustavu dvou jezírek a mokřadních stanovišť. Libocké mokřady leží jen kousek od vlakového nádraží a z ornitologické pozorovatelny tu lze sledovat ptáky i další živočichy, aniž by člověk musel vyrážet na dlouhý výlet.
Nad plaveckým stadionem v Podolí se v bývalém lomu otevírá příběh, který začal stovky milionů let před vznikem Prahy. Podolský profil ukazuje prvohorní vápence a břidlice, zkameněliny dávných mořských živočichů i proměnu někdejší těžební stěny v chráněnou část Kavčích hor.
Na ploše zhruba 4,5 hektaru se v Borotíně potkávají bonsaje, alpinum s jezírky, bylinková zahrada i ukázky japonského a čínského zahradního stylu. Arboretum nabízí pestrou procházku i inspiraci pro vlastní zahradu a zároveň navazuje na starší zahradnickou historii místa.
U Kochánova stojí památný dub, který nebyl pro malíře Jaroslava Panušku jen součástí krajiny. Rostl u jeho srubu a opakovaně se vracel do jeho obrazů. Výlet ke stromu tak nabízí setkání s přírodní dominantou i s místem, kde se kraj Vysočiny stal domovem umělce.
Na západním úpatí Šenovského vrchu se mezi stromy ukrývá drobný pramen s neobvyklou kamennou výzdobou. Místo připomíná někdejší přírodní lázně i příběh obnovy, do něhož se po desetiletích pustili místní nadšenci.
Na kopci Jahodiska nad Pitínem stojí strom, jehož význam přesahuje samotný výhled. Dub rodiny připomíná někdejšího faráře Miloslava Kunce i vazby místních lidí na jejich obec. V roce 2014 zaujal také celostátně: v anketě Strom roku obsadil třetí místo.
Ve Víru na Vysočině se nedaleko známé vyhlídky Klubačice ukrývá drobný skalní útvar s názvem, který se nedá přeslechnout. Jeho původ ale zůstává nejasný a ani samotné označení není v pramenech úplně jednoznačné: někdy se vztahuje ke skalce poblíž, jindy přímo ke Klubačici.
Na severovýchodním okraji Štětí se nad železniční tratí zvedá svah, který na první pohled nemusí prozrazovat své přírodní bohatství. Bílé stráně chrání suché trávníky na křídových slínovcích – stanoviště vzácných rostlin včetně orchidejí i pestré bezobratlé fauny.
V lese u obce Boudy stojí žulový balvan, který je zajímavý nejen svým neobvyklým tvarem. Pod jeho přečnívající částí objevil archeolog Bedřich Dubský stopy osídlení z pozdní doby halštatské. Okolní mohyly a nedaleké hradiště skládají obraz dávné krajiny, nedokládají však, že viklan sloužil k obřadům.