Na Kavčích horách, jen kousek nad rušným podolským sportovním areálem, se dá nahlédnout do doby, kdy zdejší krajina ležela pod mořem. Podolský profil je bývalý stěnový lom, jehož odkryté vrstvy uchovávají geologickou minulost pražské pánve. Nejde o rozsáhlou rezervaci, ale o mimořádně názorné místo: horninové souvrství tu vypráví příběh o proměnách mořského prostředí na rozhraní siluru a devonu.
Vrstvy na hranici dvou prvohorních období
V lomové stěně jsou zastoupena souvrství kopaninské, požárské, lochkovské a pražské. Zvlášť důležité jsou vrstvy silurského přídolí a devonského lochkova a pragu. Geologové v nich mohou sledovat polohy na přechodu mezi silurem a devonem, tedy mezi dvěma obdobími prvohor.
Podolský profil patří k posledním dobře přístupným výchozům požárského souvrství v Praze. Je také opěrným profilem, který se vztahuje k mezinárodnímu stratotypu silursko-devonské hranice na Klonku u Suchomast. Pro návštěvníka to znamená, že zde nejde jen o zajímavou skalní stěnu: odkryv má význam i pro přesnější poznávání a porovnávání geologických vrstev.
Zkameněliny z moře v srdci dnešní Prahy
Vápence a vápnité břidlice ukrývají stopy života, který se v pražské pánvi pohyboval před stovkami milionů let. Odborné podklady zmiňují zkameněliny mlžů, plžů, hlavonožců, trilobitů, lilijic a tentakulitů. Jejich rozmanitost připomíná, že dnešní pražské čtvrti byly součástí dávného mořského světa.
Fosilie nejsou na první pohled vždy snadno rozpoznatelné a smyslem návštěvy nemusí být jejich hledání. Zajímavější je pozorovat samotné vrstvy a představit si, jak se prostředí v průběhu času měnilo. Podolský profil je chráněné území, nikoli volné naleziště určené ke sběru zkamenělin.
Lom, který zůstal součástí města
Přírodní památka o rozloze 2,7052 hektaru byla vyhlášena 31. srpna 1988. Jejím jádrem je skalní amfiteátr po bývalém lomu. Ten dnes působí jako nečekaný geologický průřez v městské krajině, kde se přírodní svah potkává s parkovým okolím a blízkým sportovním areálem.
Plavecký stadion Podolí vznikal v 60. letech 20. století. Jeho výstavba podle plánu péče geologické hodnoty lomu nenarušila. Později se okolí upravovalo, přibyly cesty, odpočinkové plochy a sadovnické výsadby. Výsledkem je místo, kde se vedle významného odkryvu zachoval prostor pro krátkou zastávku při procházce po Kavčích horách.
Skalní stanoviště a procházka na Kavčích horách
Podolský profil není zajímavý pouze horninami. V území se udržují také teplomilná skalní a travinná stanoviště. Plán péče uvádí například kostřavu sivou, kostřavu walliskou, trýzel škardolistý a skalník celokrajný. Tyto rostliny doplňují obraz místa, které si i v sousedství města uchovalo odlišné podmínky než okolní upravené plochy.
Lokalitu hledejte nad plaveckým stadionem v Podolí; v sousedství jsou ulice Nad Cementárnou a Na Kavčích horách. Podolský profil se hodí jako krátká zastávka při procházce po okolí. Stačí se na chvíli zastavit u lomových stěn a všímat si, jak se jednotlivé vrstvy liší. Na malém prostoru se tu propojuje geologie, paleontologie i městská příroda — a pražská krajina ukazuje svou mnohem starší tvář.