Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Lomy.
Pod strmou stěnou bývalého lomu stojí v Braníku nenápadný dřevěný kostel, který vznikl jako poválečné provizorium. Měl překlenout nedostatek peněz a stavebního materiálu, než bude možné postavit kamennou budovu. Od slavnostního otevření v roce 1948 však slouží evangelickému sboru dodnes.
Na vápencové stráni západně od Hlohovce se na jaře objevuje hlaváček jarní, nápadná rostlina zdejších teplomilných stepí. Přírodní památka Kamenice přitom chrání krajinu, kterou kdysi poznamenala těžba kamene a která dnes nabízí pohled do světa vzácných rostlin a živočichů.
V Řešíně u Bezdružic můžete místo běžného pokoje zvolit srubovou chatu, týpí nebo hliněno-slaměný dům. Údolí volavek leží u lesa a nedaleko Zaječího rybníka, takže může posloužit jako klidná základna pro pěší i cyklistické výpravy do okolí.
Na severozápadním okraji Znojma se mezi travnatými svahy a stěnami někdejšího lomu ukrývá přírodní památka, která na jaře přitahuje pozornost tisíci orchidejí. Cínová hora ale není zajímavá jen květy: na malé ploše se potkává pozoruhodná historie krajiny s teplomilnou přírodou.
Na březích jezera Milada se připravuje projekt, který chce bývalou těžební krajinu rozvíjet nejen pro rekreaci, ale také jako živý prostor pro přírodu. Zubři, pratuři a divocí koně by tu v budoucnu mohli pastvou pomáhat udržovat pestrou mozaiku luk, mokřadů a dalších stanovišť. Zatím jde o plán, ne o hotový park.
Na vrchu severně od Čebína stojí věž, která je současně technickým zařízením mobilního operátora i rozhlednou. Z třicetimetrového ochozu se za dobré viditelnosti ukáže Moravský kras, okolní vrchovina i Brno; neobvyklou součástí výhledu je také lom na úpatí kopce.
V Mrákotíně se kámen nestal jen surovinou, ale součástí místního příběhu. Expozice v budově městyse ukazuje nástroje, fotografie i pracovní přístřešek kameníků a připomíná mimořádnou cestu žulového monolitu, který dnes stojí na Pražském hradě.
Na svahu nad Klamovkou stojí vedle sebe příběhy, které by snad rozdílnější být nemohly. Meziválečná vilová kolonie Šumava ukazuje promyšlené bydlení první republiky, zatímco nedaleká Buďánka připomíná skromnou osadu lidí spojených s vinicemi a lomem – i její dramatický zápas o zachování.
V pískovcové skále u Mařenic je vytesaná shrbená dívka s košíkem. Místní pověst ji spojuje s hladomorem roku 1812, samotný reliéf ale zřejmě vznikl až o desítky let později. Nenápadná památka tak nabízí nejen tragický příběh, ale i otázku, co o něm skutečně víme.
Na okraji Prahy se v opuštěných lomech a skalních stěnách otevírá příběh mnohem starší než město samo. Dalejský profil ukazuje horniny od ordoviku po spodní devon a připomíná dobu, kdy zdejší krajinu pokrývalo moře plné trilobitů, ramenonožců i mořských lilijic.
Nad plaveckým stadionem v Podolí se v bývalém lomu otevírá příběh, který začal stovky milionů let před vznikem Prahy. Podolský profil ukazuje prvohorní vápence a břidlice, zkameněliny dávných mořských živočichů i proměnu někdejší těžební stěny v chráněnou část Kavčích hor.
U Habartova se dá během jednoho výletu poznat krajina v malém i velkém měřítku. Okruh u Bodenu zve k nenáročnému pohybu kolem vody, zatímco Medard připomíná rozsah někdejší těžby i to, jak se území bývalých lomů postupně mění v rekreační krajinu.