Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Lomy.
Loučná měří 956 metrů a je nejvyšším bodem okresu Most i východního Krušnohoří. Turisté se ale nedostanou až na její skutečný hlavní vrchol: ten leží v uzavřené Flájské oboře. Značená odbočka míří k volně přístupnému skalisku s výhledem na Mostecko, Teplicko i České středohoří.
Jen několik set metrů od Kuksu se bývalý pískovcový lom proměnil v galerii pod širým nebem. Sochy tu doplňují příběh zdejšího kamene i barokní krajiny a při pěším výletu mohou být zastávkou na cestě z Kuksu k Braunovu Betlému.
Nad Nedvědicí zůstaly skalní stěny a výchozy, které připomínají jednu z významných kamenických tradic Vysočiny a jižní Moravy. Zdejší krystalický vápenec se po staletí uplatňoval při stavbě hradů, kostelů i v sochařství. Dnes lze pozůstatky lomů poznávat jako součást historické a geologické vycházky.
Vodní nádrž Husinec vznikala v letech 1934 až 1939 v době, kdy se střední Evropa rychle měnila. Dnes zaujme nejen svou zděnou hrází a elektrárnou, ale také polohou v podhůří Šumavy, odkud lze pokračovat do Husince nebo na pěší trasu z Prachatic.
Na severním okraji Olšovce se ukrývá zatopený lom, který spojuje hornickou minulost s přitažlivou přírodní scenérií. Čistá voda, skalní stěny a lesnaté okolí lákají v létě ke koupání, mimo sezonu však lokalita stojí za návštěvu i jako geologicky zajímavý výletní cíl.
Jen kousek jižně od Plzně se nachází soustava bývalých lomů, v nichž se po desetiletí těžil štěnovický granodiorit, známý také jako modrá žula. Některé jámy dnes zaplnila voda a jejich skalní stěny připomínají dobu, kdy zdejší kámen mířil na stavby a dlažby v širokém okolí.
Železné hory ukrývají příběh suroviny, která se kdysi těžila v prachovických lomech, lanovkou putovala do Závratce a tam se měnila ve vápno. Naučná stezka Historie vápenictví propojuje technické památky, průmyslovou krajinu i přírodu v okolí Třemošnice.
U silnice mezi Lipnicí nad Sázavou a Dolním Městem stojí dílo, které proměňuje název kamenické firmy v nepřehlédnutelnou sochu. Monument Nomen Omen z lipnické žuly připomíná geologii kraje, práci kameníků i tradici, díky níž je zdejší kámen známý daleko za hranicemi Vysočiny.
Na severozápadním okraji Hradce u Stoda se ukrývá zatopený lom s travnatými břehy, skalními stěnami a klidnou atmosférou. Místní ho využívají jako neformální místo ke koupání a odpočinku, návštěvníkům navíc připomíná, jak se někdejší těžební krajina může proměnit v rekreační zákoutí.
Na okraji plzeňské Doubravky se z bývalého pískovcového lomu stal živý městský park s jezírky, vodními prvky a hřišti pro děti. Lobezský park dnes spojuje přírodu u Úslavy, sport, klidná zákoutí i prostor pro společné trávení času.
Návštěvnické středisko Chýnovské jeskyně v Dolních Hořicích ukazuje, že zdejší podzemí není jen krátkou prohlídkovou trasou. Expozice přibližuje geologii Chýnovského krasu, historii těžby vápence, objevování jeskyně i přírodu, která se k tomuto neobvyklému místu váže.
Na jižním okraji Nýrska se mezi stromy a u řeky Úhlavy ukrývá divadelní areál, který spojuje ochotnickou tradici s pozoruhodným technickým řešením. Lesní divadlo vzniklo v bývalém lomu, využívá přirozenou skálu a po letech útlumu znovu slouží kultuře i místní komunitě.