Vápenec se dobýval na české straně, ale pálil v pecích za dnešní hranicí v Polsku. Právě tento příběh dává naučné stezce Po stopách Mariany Oranžské její zvláštní přesah: není jen vycházkou za šlechtickou historií Bílé Vody, ale také cestou krajinou, jejíž hospodářský život dlouho spojoval území, která dnes patří dvěma státům.
Okruh z Bílé Vody do Złotého Stoku
Přeshraniční stezka propojuje Bílou Vodu s polským Złotým Stokem. Její délka se uvádí přibližně deset kilometrů a trasa se vrací do výchozího místa. Na české straně se podle katalogu naučných stezek začíná u autobusové zastávky poblíž piaristického kláštera. Okruh je hodnocen jako středně náročný, proto se vyplatí počítat s pohodlnou obuví a dostatkem času na zastávky.
Stezku společně připravily obec Bílá Voda a polská gmina Złoty Stok. Projekt se uskutečnil v roce 2010 a zahrnoval také rekonstrukci staré vápenky na polské straně. Informační panely mají být v češtině, polštině a němčině; katalog uvádí přibližně osm zastavení. Přesné vedení trasy i stav značení je ale rozumné před cestou ověřit, protože dostupné údaje nemusejí zachycovat současný stav.
Po stopách Marianny Oranžské
Mezi zastávkami jsou piaristický klášter a zámek v Bílé Vodě. Název stezky připomíná Mariannu Oranžskou, jejíž jméno je spojené nejen s místním zámkem, ale také s hospodářským rozvojem této části pohraničí. V letech 1853 až 1917 vlastnila ona a její potomci lomy i vápenky na obou stranách hranice. Její příběh tu proto není od průmyslové minulosti oddělený: vede přímo k tomu, jak se v krajině využívaly místní suroviny.
Ložisko Bílá Voda–Złoty Stok tvoří krystalické vápence a dolomity. Dolomitický vápenec sloužil jako stavební kámen, surovina pro výrobu drtě i k pálení vápna. Od roku 1806 rozdělovala ložisko státní hranice, ta však nezastavila jeho společné využívání. Vápenec vytěžený na české straně se zpracovával v pecích na polském území. Krajina tak připomíná dobu, kdy hranice určovala správní příslušnost, ale ne vždy každodenní hospodářské vazby.
Lom Kukáčka: průmyslová minulost a vzácné rostliny
Výrazným místem na trase je lom Kukáčka, významný krajinný prvek s botanickou hodnotou. Na Hutbergu se nacházejí čtyři stěnové lomy, tři na české a jeden na polské straně hranice. Kamenolomy jsou dnes zajímavé nejen jako pozůstatek těžby. Rostou v nich také vzácné kapradiny a odborné texty upozorňují na potřebu chránit jejich stanoviště.
Čtvrtý panel stezky u vstupu do lomu Kukáčka se podle odborného popisu věnuje některým chráněným a ohroženým rostlinám. Při zastávce se tak vyplatí dívat nejen na stěny lomu a stopy někdejší práce, ale i na vegetaci v jejich okolí. Právě spojení geologie, průmyslové historie a přírody dává tomuto místu další rozměr.
Výlet, který překračuje hranici
Stezka nabízí možnost poznat Bílou Vodu v širších souvislostech a pokračovat přes hranici do Polska, aniž by se ztratila místní měřítka. Klášter, zámek, lomy i někdejší vápenky vyprávějí odlišné části jednoho příběhu. Před výletem je vhodné ověřit aktuální průchodnost okruhu a stav informačních panelů u obce nebo v mapě. Údaje o délce, počtu zastavení i náročnosti berte jako orientační; samotná trasa vede přes státní hranici a její podoba se může v čase měnit.