Sudetská křížová cesta u Bílé Vody nekončí v kostele ani na návsi. Jejím cílem je Hauerova kaple u zaniklé osady Jedlovec, místo, kde se náboženská symbolika potkává s pamětí krajiny poznamenané poválečným vysídlením. Samotná kaple přitom zažila proměnu z drobné sakrální stavby na chatu i období, kdy chátrala.
Kaple se jménem místního obyvatele
Hauerova kaple se označuje také jako kaple svaté Anny. Jméno Hauer připomíná obyvatele Jedlovce, který ji nechal postavit. Přesný rok vzniku není doložený; pravděpodobně vznikla v 19. století. Vedle náboženského účelu mohla poskytovat také úkryt před nepříznivým počasím.
Kaple stojí u někdejšího Jedlovce, v podkladech uváděného také pod německým názvem Tannzapfen. Osada zanikla, její stopu však místo uchovává dodnes. Malá stavba je připomínkou někdejšího osídlení v krajině, kterou dnes návštěvník poznává spíše při pěší cestě z Bílé Vody.
Z kaple se stala chata
Po druhé světové válce kaple změnila své využití. Byla upravena na chatu a dostala komín. Později však přestala sloužit a chátrala. Její obnova přišla v roce 2015, kdy se jí ujal spolek Společný prostor. Kapli si pronajal od Lesů České republiky a opravil střechu, fasádu i interiér.
Oprava vrátila stavbě důstojnější podobu a umožnila, aby znovu fungovala jako cíl výletu i součást širšího příběhu místa. Nejde přitom jen o zachování jedné kaple. Její osudy zachycují změny, které po válce zasáhly zdejší sídla i jejich obyvatele.
Křížová cesta místo klasických pašijových výjevů
Od konce vsi Bílá Voda vede ke kapli Sudetská křížová cesta. Její zastavení tvoří keramické kachle zasazené do dřevěných sloupků. Nejde o přímé ilustrace jednotlivých událostí pašijového příběhu. Jednotlivé prvky se vztahují k člověku a krajině a zároveň připomínají poválečné vysídlení původních obyvatel.
Právě toto pojetí dává cestě zvláštní charakter. Návštěvník prochází krajinou, která není jen kulisou náboženské trasy: je také nositelkou místní paměti. Zastavení propojují duchovní rovinu s příběhem obcí a lidí, jejichž přítomnost se do zdejšího prostoru otiskla, přestože původní osídlení zaniklo.
S výtvarným řešením cesty je spojována Zdeňka Morávková; jako spoluautor je uváděn také Otakar Blahník. Počet zastavení se v místních informačních materiálech liší, proto je podstatnější vnímat cestu jako celek než soustředit se na jejich přesné číslo.
Pěší cíl u Bílé Vody
Výlet ke kapli lze pojmout jako pěší putování od konce Bílé Vody směrem k bývalému Jedlovci. Konkrétní adresa místa není ověřena, jako orientační bod proto poslouží obec a začátek křížové cesty na jejím konci. Cílem není jen drobná historická stavba, ale také chvíle v krajině, kde se setkávají příběhy kaple, zaniklé osady a poválečných proměn pohraničí.
Hauerova kaple tak nabízí návštěvníkům víc než krátkou zastávku u opravené památky. Cesta k ní vede krajinou, která vybízí k pomalejšímu vnímání, a její zastavení připomínají, že i nenápadná místa mohou uchovávat složitou historii regionu.