Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Křížové cesty.
U bývalé osady Jedlovec stojí kaple, která po válce sloužila jako chata a později chátrala. Dnes k ní vede Sudetská křížová cesta, jejíž keramická zastavení vyprávějí nejen o náboženské tradici, ale také o krajině a poválečném vysídlení zdejších obyvatel.
Nad Miličínem se poutní tradice potkává s krajinou i blanickou pověstí. Na vrchol Kalvárie vede křížová cesta ke kapli z roku 1748 a nedaleko ní čeká skalní útvar zvaný Miličínský lev. Výlet tak nabízí víc než jen výstup na vyhlídkové místo.
Kostel svatého Bartoloměje v Pecce spojuje barokní fresky Václava Kramolína s neobvyklou křížovou cestou, kterou tvoří čtrnáct kamenných reliéfů na vnějších zdech. V jeho okolí se navíc připomíná osud Josefa Štemberka, rodáka z městyse a lidického faráře.
Kaple svaté Ludmily v Horní Libochové vznikla z rozhodnutí místních, kteří se neztotožnili s plánem na společnou stavbu pro dvě obce. Novodobý projekt architekta Ludvíka Kolka se podařilo uskutečnit díky místním sbírkám, příspěvku obce i podpoře dárců z okolí a ze zahraničí.
Nad Frymburkem se na návrší Marta potkávají poutní historie, práce místních řemeslníků a široký výhled na Lipno. Ke kapli Panny Marie Bolestné vede čtrnáct žulových zastavení; za dobré viditelnosti se odtud mohou ukázat i alpské vrcholy.
Na návrší Vyšehrad jihozápadně od Jistebnice nečeká jen kaple svaté Maří Magdalény. Už cesta k ní je součástí cíle: stoupá úvozem lemovaným žulovými kříži a připomíná, jak se sakrální stavby, historické cesty a krajina Jistebnicka po staletí prolínaly.
V zahradě Domova pro seniory v Července vede křížová cesta, která propojuje duchovní téma s příběhem místního rodáka Františka Flasara. Její venkovní podoba vznikla na základě jeho starších reliéfů a na projektu se podílel také sochařův pravnuk Jiří Petráš.
Památné stromořadí ve Volarech vede krajinou, kterou po staletí poznamenával obchod i lidské osudy. Alej Zlatá stezka láká nejen množstvím starých stromů, ale také cestou ke křížové cestě na Kamenáči a příběhy míst, jež míjí.
Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Arnolticích není osamocenou památkou. Obklopují ho hřbitov, ohradní zeď s branami a čtrnáct kamenných zastavení křížové cesty; východně od kostela stojí také válečný pomník. Společně připomínají duchovní i místní dějiny obce.
Na severním okraji Moravského Berouna stojí barokní kostel Povýšení svatého Kříže. Jeho hodnota nespočívá jen v architektuře, ale také v celém areálu s křížovou cestou, parkem a pozůstatky středověkého hradu. Po desetiletích chátrání se památka dočkala obnovy a dnes znovu ožívá při kulturních i církevních setkáních.
Na jižním okraji Rosic začíná nenápadná, ale působivá vycházka mezi vzrostlými lipami. Historické stromořadí lemuje křížovou cestu z 18. století a přivádí návštěvníky ke kapli Nejsvětější Trojice, významné památce i výraznému bodu v krajině.
V jižní části Varnsdorfu stojí novogotický kostel svatého Karla Boromejského, který na první pohled zaujme nedokončenou hlavní věží. V jeho zvonové soustavě se navíc nachází zvon o hmotnosti 2 550 kilogramů – největší dílo zvonařské rodiny Dytrychových vytvořené v Česku.