Malá kamenná stavba ve Voticích odkazuje na jedno z nejvýznamnějších křesťanských poutních míst: Boží hrob v Jeruzalémě. Kapli nechala vybudovat hraběnka Marie Františka z Heisenštejna, rozená z Vrtby, a její záměr vtiskl místu podobu, která je v českém prostředí neobvyklá. Nejde přitom o jedinou kapli tohoto druhu v zemi, ale o pozoruhodný příklad toho, jak se poutní zbožnost přenášela i do menších českých měst.
Tradice o cestě do Jeruzaléma
S votickou kaplí se pojí příběh, podle něhož hraběnka roku 1658 vyslala do Jeruzaléma dva františkány, Inocence Maryšku a Elevata Wienera. Měli přivézt rozměry a nákresy tamní svatyně, aby se podle nich dala vystavět její napodobenina. Vyprávění dodává projektu konkrétní lidský rozměr: místo vzdálené tisíce kilometrů se mělo stát přístupným poutním cílem přímo ve Voticích.
Tuto epizodu je ale třeba brát jako tradici, nikoli jako plně ověřený historický fakt. Údaj o cestě pochází z konventní kroniky, která se nedochovala, a nezávislé potvrzení není k dispozici. Jistější je samotné založení kaple i její vazba na jeruzalémskou předlohu. Marie Františka byla sestrou Ferdinanda Františka z Vrtby a podle místních i církevních zdrojů stála za vznikem stavby.
Kamenná svatyně s kopulí
Kaple je raně barokní kamennou stavbou. Její šestibokou kopuli podpírá dvanáct štíhlých kamenných sloupů, které dávají drobnému objektu otevřený a členěný vzhled. Uvnitř se nacházejí dvě části: Andělská kaple a hrobová komora. Farnost zmiňuje také sochu Krista v životní velikosti a sochu Panny Marie Sedmibolestné.
Právě toto uspořádání pomáhá pochopit, že kaple nebyla pouze památníkem s odkazem na vzdálený Jeruzalém. Její architektura měla věřícím zprostředkovat představu svatyně spojené s Kristovým pohřbem. Votický Boží hrob patří mezi dochované české kaple tohoto typu. Zvláštní je především jeho spojení s plány jeruzalémské předlohy; nelze jej však označovat za jedinou stavbu svého druhu u nás.
Od poutního místa k hřbitovu
Kaple původně stála poblíž františkánského kláštera a byla součástí širšího náboženského areálu. K němu patřila také ohradní zeď s výklenky křížové cesty. Část zdi se dochovala a u brány lze vidět alianční znak rodů Vrtbů a Heisenštejnů s hraběcí korunou. Nápis na bráně připomíná zakladatelku kaple.
Proměňovalo se i okolí. Podle regionálních informací vznikl hřbitov kolem kaple roku 1784, zatímco zeď s křížovou cestou se datuje do roku 1701. Stavba se začala budovat roku 1685; farnost uvádí výstavbu v letech 1685 až 1688 a městský historický text zaznamenává její vysvěcení 13. dubna 1689. Tato data se nevylučují, pokud rozlišujeme dobu stavby a následné vysvěcení.
Kaple při procházce Voticemi
Boží hrob najdete na bývalém františkánském hřbitově v Klášterní ulici, nedaleko kláštera. Město Votice kapli podle turistických informací vlastní od roku 2018. Interiér lze běžně pozorovat přes kovanou mříž, pravidelný vstup dovnitř však není potvrzen. Pokud si chcete prohlédnout i vnitřní prostor, vyplatí se před návštěvou ověřit možnosti u městského infocentra nebo farnosti.
Kaple je zajímavá nejen sama o sobě. Při procházce připomíná dobu, kdy se poutní místa a jejich symbolika přenášely do krajiny daleko od Svaté země. V kombinaci s klášterem a dochovanými částmi ohradní zdi nabízí drobný, ale názorný pohled na náboženské dějiny Votic.