V lesích nedaleko Cvikova se skrývá osada, jejíž jméno může souviset s místní slojí. Jisté to není, ale Naděje rozhodně není jen pár domů uprostřed Lužických hor. Její minulost spojuje sklářství, dobývání rud a výrobu mlýnských kamenů. Dnes je především příjemným výchozím místem k procházce údolím Hamerského potoka.
Osada, kterou živily lesy a řemesla
Naděje je místní částí Cvikova a leží v chráněné krajinné oblasti Lužické hory, zhruba ve výšce 400 až 450 metrů nad mořem. Osídlení tu podle dostupných údajů patrně souviselo se sklářskou hutí a později s důlním podnikáním. Jako ves se Naděje připomíná od roku 1612. Její poloha v lesnatém horském prostředí nebyla náhodná: okolní krajina poskytovala zázemí řemeslům i vodnímu hospodářství.
Ve vyprávění o místě se objevuje také možnost, že název Naděje pochází od místní sloje. Jde však pouze o jeden z výkladů. Podobně opatrně je třeba přistupovat k pověstem o starých dolech na zlato a stříbro – bez dalších dokladů je nelze považovat za potvrzenou historii.
Od dolování k mlýnským kamenům
Výraznou kapitolou zdejšího příběhu se stalo zpracování kamene. Roku 1874 si bratři Israelové pronajali lom v masivu Milštejna a v Naději založili továrnu na opracování žernovů, tedy mlýnských kamenů. Práce v lomu tak navázala na starší průmyslovou tradici regionu a dala lesní osadě další důvod k životu.
Výroba i zpracování surovin se neodehrávaly jen v samotné Naději. V sousedním Hamru, severně od osady, stála na Hamerském potoce stoupa určená k drcení rudy. Později tu fungoval mlýn a pila. Přehradu Naděje vybudovali v roce 1938 právě kvůli pohonu pily. I dnes tak voda v údolí připomíná, jak těsně byly zdejší osudy spojené s lesem a místními provozy.
Okruh k přehradě, jeskyni a prameni
Největším lákadlem pro dnešní návštěvníky je pěší okruh údolím Hamerského potoka. Agentura ochrany přírody a krajiny doporučuje trasu dlouhou přibližně osm kilometrů, která vede k přehradě Naděje, Ledové jeskyni a Sirnému prameni. Je to způsob, jak poznat zdejší přírodu i drobné stopy lidské činnosti během jednoho výletu.
Trasa je popisována jako lehká, přesto je dobré počítat s lesním terénem. Část cesty lze absolvovat s kočárkem po souběžné lesní silnici; další úseky už pro kočárky ani cyklisty vhodné nejsou. K začátku výletu se dá dojít od autobusové zastávky v Trávníku nebo z Juliovky v Dolní Světlé. Zmiňováno je také parkoviště U Jána. V Hamru jsou možnosti parkování omezené a vjezd na lesní cesty není dovolen.
Drobné zastavení cestou
K méně nápadným zajímavostem patří kaple na okraji Naděje při cestě směrem do Trávníku. Přesné datování jejího vzniku není jednoznačné: uvádí se počátek 19. století, ale jednotlivé podklady se v konkrétním roce rozcházejí. Při procházce tak může být příjemným zastavením spíš jako součást místní krajiny než jako památka s přesně vymezeným příběhem.
Naděje potěší ty, kdo nehledají velké atrakce, ale chtějí spojit výlet lesem s poznáváním historie. Přehrada, potok i cesta k Ledové jeskyni ukazují různá zákoutí Lužických hor, zatímco příběhy sklářství, dolování a žernovů připomínají, že i malá osada měla své místo v hospodářském životě kraje. Před cestou je vhodné ověřit aktuální přístupnost přírodních lokalit a respektovat značení i ochranný režim CHKO.