V Třídomí se zachoval barokní oltář, který jako by zůstal na svém místě záměrně: kameníci při těžbě pískovce odstranili téměř celou původní skálu, jeho však ponechali. Monumentální reliéf Nejsvětější Trojice tak dnes stojí jako samostatně opracovaný kamenný blok či deska jen několik metrů od staré cesty mezi Mařenicemi a Kunraticemi u Cvikova.
Je to neobvyklé setkání lidového umění s někdejším lomem. A také důvod, proč se při procházce krajinou vyplatí dívat pozorně: hlavní reliéf leží na zarostlém svahu a krátká pěšina k němu může snadno uniknout pozornosti.
Barokní výjev vytesaný do pískovce
Reliéf je přibližně čtyři metry vysoký a tři až tři a půl metru široký. V horní části zobrazuje Nejsvětější Trojici v motivu zvaném Trůn milosti: Bůh Otec drží kříž s Kristem a pod nimi je holubice, symbol Ducha svatého. Pod tímto výjevem je korunovaná Madona s Ježíškem, zasazená do baldachýnu. Celek doplňují andělské hlavičky a dochované stopy polychromie, tedy původního barevného nátěru.
Právě spojení velkoryse pojaté náboženské scény a volně stojícího pískovcového reliéfu dává místu zvláštní charakter. Nejde o obraz v kostele ani o sochu na náměstí, ale o dílo pevně spojené s konkrétní skálou a krajinou. Pískovcový útvar nesl německé jméno Dreihäuserstein a reliéf vznikl v prostoru někdejšího lomu.
Datum zůstává otevřenou otázkou
Autorství se připisuje Franzi Schierovi, mařenickému truhláři či tesaři, který byl také lidovým umělcem. Odborná literatura klade vznik díla přibližně do roku 1740. Na reliéfu je však vytesán i letopočet 1704, a proto nelze datování jednoduše považovat za jednoznačně vyřešené. Jednotlivé údaje je lepší vnímat vedle sebe než z nich skládat jistý příběh o vzniku.
Na kameni se objevují také letopočty 1904 a 1930. Rok 1930 je spojován s obnovou reliéfu; u letopočtu 1904 se uvažuje o renovaci, jeho přesný význam ale není jistý. I tyto stopy připomínají, že monument během staletí nezůstal bez povšimnutí a péče.
Druhé zastavení ve starém úvozu
Přibližně 300 metrů severně od oltáře se v částečně zasypaném skalním úvozu nachází další reliéf. Zobrazuje útěk Svaté rodiny do Egypta. I zde se jako autor někdy předpokládá Franz Schier, toto připsání je však pouze pravděpodobné. Obě díla tak nabízejí dvě různá zastavení na jedné trase: monumentální oltářní kompozici a menší biblický výjev ukrytý v terénu.
Reliéfy jsou zároveň stopami po někdejší podobě Třídomí. Osada mívala dvě části: severní náležela k Mařeničkám, jižní ke Kunraticím u Cvikova. Samotný oltář leží v katastru Mařeničky, tedy v obci Mařenice. Na počátku 20. století zde podle údajů Libereckého kraje stálo sedm domů a kaple svatého Prokopa; dnes se zástavby zachovaly dva domy.
Jak místo najít
K reliéfům vede stará cesta mezi Mařenicemi a Kunraticemi u Cvikova, uváděná jako žlutě značená turistická trasa. Hlavní oltář je od ní vzdálen jen několik metrů, přístupová pěšina na zarostlém svahu ale nemusí být dobře viditelná. Druhý reliéf hledejte zhruba 300 metrů severněji ve starém úvozu. Protože stav pěšiny se může měnit, je rozumné před cestou ověřit aktuální podmínky.
Třídomí není velký památkový areál s vyznačenou prohlídkovou trasou. Jeho kouzlo spočívá právě v nenápadnosti: na staré cestě mezi obcemi se znenadání objeví kamenný oltář, který těžba málem pohltila, a o kousek dál další biblický příběh vytesaný do skály.