Ve vápencových stěnách Černé rokle se zachovaly zkameněliny mořských organismů staré stovky milionů let. Naučná stezka Kosoř–Černá rokle vede krajinou, kterou kdysi pokrývalo prvohorní moře, a postupně přechází od geologického příběhu k historii obce. Na přibližně 3,5 kilometru nabízí pět zastavení, skalní vyhlídku i setkání s památkou v centru Kosoře.
Vápence, které vyprávějí o dávném moři
Černá rokle leží na stráni nad Šachetským potokem a chráněné území zasahuje do katastrů Kosoře i Radotína. Národní přírodní památka byla vyhlášena v roce 1970, zabírá 13,26 hektaru a její nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 230 a 345 metry. Návštěvníka tu nezaujme jen členitý terén, ale především geologická minulost zapsaná přímo do skal.
V devonských vápencích se uchovaly zkameněliny mořských živočichů. Územím navíc prochází stratotypová hranice mezi geologickými stupni lochkov a prag. Ve starých lomech lze rozeznat různé vrstvy vápenců i vápnitých břidlic. Přirozené skalní odkryvy se tu střídají se stopami někdejší těžby, a tak je možné číst nejen dávný vývoj krajiny, ale také její novější využívání člověkem.
Skalní stepi a útvary zvané Sudy
Černá rokle není jen učebnicí geologie. Na skalních svazích a v okolí opuštěných lomů se udržují skalní stepi a stepní trávníky s pozoruhodnou květenou. Přírodovědci zde sledují také mechorosty, houby a hmyz, zvláštní pozornost přitahují motýli. Při procházce proto stojí za to vnímat drobné detaily a nespěchat pouze za hlavním výhledem.
Na okraji rokle vystupují nápadné skalní útvary, kterým se říká Sudy. Nejlepší pohled do rokle se podle odborného popisu otevírá právě z jejího kosořského okraje. Zastavení u vyhlídky přibližuje okolní krajinu i zdejší chráněná území a propojuje pohled do terénu s informacemi, které návštěvník cestou získal.
Pět zastavení od přírody k historii Kosoře
Trasa má pět tematických zastavení: u Národní přírodní památky Černá rokle, přírodní rezervace Klapice, obce Kosoř, kaple sv. Anny na návsi a vyhlídky nad roklí. Panely přibližují zdejší zkameněliny, rostliny a živočichy, ale také historii a stavební vývoj Kosoře. Výlet tak nekončí u geologických vrstev: pokračuje do obce, kde se proměňuje v poznávání zdejšího osídlení a památek.
Na návsi stojí kaple sv. Anny, zasazená do areálu hospodářského dvora. Jde o barokní stavbu vzniklou kolem roku 1722, která byla opravena v roce 1818. Její umístění v běžném prostředí obce vytváří zajímavý kontrast k divokým skalním odkryvům rokle. Právě střídání přírodního a kulturního dědictví dává krátké stezce její osobitý charakter.
Krátký výlet, který vyžaduje plán
Popis trasy uvádí začátek u autobusové zastávky V Sudech v pražském Radotíně a konec u vyhlídky v Dolejší ulici v Kosoři. Stezka nemá vlastní značení, a proto se hodí vzít si s sebou plánek; orientace při průchodu obcí může být méně přehledná. Úsek údolím vede po asfaltové komunikaci a cesta postupně stoupá, výrazněji při výstupu směrem ke Kosoři. Před cestou je rozumné ověřit aktuální stav přístupu i povrchu.
V chráněné lokalitě je třeba respektovat přírodu a nevstupovat do míst, kde by pohyb mohl poškodit skalní či lomové stěny. Zkameněliny i geologické vrstvy jsou součástí cenného naleziště, nikoli suvenýrem k odnesení. Kdo se na cestu vydá s plánkem a dopřeje si čas na zastávky, získá na krátké trase přehled o tom, jak se na jednom místě potkávají prvohorní moře, někdejší těžba, živá příroda i dějiny Kosoře.