Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Lomy.
Na severozápadním úpatí Dubí hory se ukrývá lomová stěna, která připomíná obří kamenné pečivo naskládané na sebe. Konojedské bochníky jsou pozoruhodnou ukázkou třetihorní sopečné činnosti a součástí národní přírodní památky Dubí hora.
V lesích pod Velkým Blaníkem se ukrývá pozůstatek lomu, který spojil Podblanicko s jedním z nejvýznamnějších symbolů českého národa. Slepičí skála připomíná příběh kamene pro Národní divadlo a je zastávkou příjemného výletu z Louňovic pod Blaníkem.
Na konci Kudlovické doliny čeká výletníky pozoruhodná skupina pískovcových skal s malou pseudokrasovou jeskyní. Budačina ve Chřibech láká také na pozůstatky lomu, pamětní desku odbojáře a lezecké cesty – přestože leží administrativně na území Halenkovic.
Na severním okraji Lažánek, u cesty do Maršovského údolí, zůstaly stopy po kdysi významném vápenickém řemesle. Těžba spodnodevonského vápence, malé zemní pece i větší šachtové provozy daly obci přezdívku Vápenné Lažánky a dodnes utvářejí její krajinu i znak.
Na vápencovém vrchu u Tmaně stojí drobná kaple svatého Blažeje, která pamatuje rok 1832. Cesta ke Koukolové hoře ale vede také krajinou poznamenanou těžbou, kolem opuštěných lomů a krasových dutin, kde se na jaře objevují vzácné rostliny.
Na jižním svahu Vápenného vrchu u Krásné Lípy se potkává geologie, historie i živá příroda. Přírodní rezervace Vápenka chrání květnaté bučiny na neobvyklém podloží, zarostlé lomy a štolu, která dnes slouží jako zimoviště netopýrů.
Jen kousek od Machovské Lhoty začíná krátká naučná stezka, která vede za příběhem zaniklého Nouzína. Připomíná život české osady za dnešní polskou hranicí, místní školu, zvoničku, řemesla i krajinu, v níž se potkávaly dějiny s literaturou Aloise Jiráska.
Na Kamenné hoře u Otic stojí za návštěvu místo, které svým názvem slibuje sopku, ale nenabízí typický kužel ani kráter. Bývalý lom zde odhalil podpovrchové vulkanické těleso staré přibližně 20 milionů let a zároveň odkryl vrstvy hornin i ledovcových sedimentů.
Ve volné krajině mezi Dolním Městem a Lipnicí nad Sázavou stojí neobvyklý pomník Jaroslava Haška. Monument z místní žuly spojuje autora Švejka s románem Josepha Hellera a zároveň otevírá cestu k dalším kamenosochařským dílům v okolí.
První písemná zmínka o Friesových boudách pochází už z roku 1676. Z někdejšího zemědělského zázemí krkonošských horalů se postupně stalo místo pro ubytování, odpočinek a poznávání budních enkláv v okolí Strážného.
Na Křížovém vrchu se potkává panorama Moravské Třebové s barokní poutní krajinou. Fotopoint pod historickým hřbitovem míří k městu, Hřebečskému hřbetu i okolním důlním stezkám. Krátká procházka sem navíc odhalí Schody mrtvých, starý sad, Kalvárii a tajemnou legendu o Plačící Anně.
Okruh u Vápenné spojuje historii těžby kamene, odlehlé horské osady, zatopené lomy i krasové podzemí. Na přibližně 32 až 35 kilometrech čeká dvacet zastavení, mezi nimi Ztracený vodopád, Lví hora, Medvědí kámen a Jeskyně Na Pomezí.