Jeden záběr v Četnických humoreskách může při sledování přivést diváka až do zatopeného kamenolomu mezi Drysicemi a Želčí. Voda sevřená vysokými skalními stěnami tu tvoří kulisu, která se od běžných rybníků a upravených koupališť výrazně liší. Lom je zajímavý právě tímto spojením filmové stopy a krajiny pozměněné těžbou.
Voda pod strmými stěnami
Hladinu zhruba z poloviny obklopují skalní stěny vysoké přibližně 15 až 18 metrů. Jejich členitý povrch se zrcadlí ve vodě a vytváří sevřený prostor, který působí jinak než otevřená krajina v okolí. Na místě se potkává přírodní vzhled skal s jasně patrnou stopou lidské činnosti: jde o bývalý kamenolom, jehož prostor postupně zaplnila voda.
Právě tento kontrast je důvodem, proč stojí lokalita za pozornost i lidem, kteří sem nepřijíždějí kvůli filmu. Z výšky skalních stěn a úzkého kontaktu s vodní hladinou vzniká výrazná scenérie, která se snadno zapamatuje. Zároveň je dobré mít na paměti, že působivý pohled neznamená, že je místo upravené pro běžný odpočinek u vody.
Stopa Četnických humoresek
Zatopený lom se objevil v několika filmových a televizních titulech. Mezi uváděné patří Četnické humoresky, pohádka Za humny je drak, Strašidla z vikýře a seriál Spadla z oblakov. U Četnických humoresek lze lokalitu spojit s konkrétním záběrem v epizodě Narodil sa Kristus Pán, přibližně ve 40. minutě a 30. sekundě.
Pro filmové fanoušky může být zajímavé pustit si epizodu před výletem a zkusit si všimnout, jak kamera pracuje s vodou a skalním rámem. U ostatních uváděných titulů nejsou konkrétní záběry z lomu doložené stejně přesně, samotné propojení místa s jejich natáčením se však objevuje v turistických a místních materiálech. Místní školní časopis také uvádí, že se zde naposledy natáčelo v roce 2010; tento údaj není nezávisle ověřený, a je proto vhodné brát jej s rezervou.
Lom není koupaliště
Ačkoli voda a skalní stěny mohou svádět k představě letního koupání, podle turistického popisu je vstup do vody zakázán. Lom navíc využívají potápěči z prostějovského klubu Krab. Jde tedy o lokalitu s vlastním režimem, nikoli o veřejné koupaliště s běžným zázemím. Před cestou je rozumné ověřit si aktuální možnosti přístupu a respektovat případná pravidla na místě.
Opatrnost je namístě i kvůli skalním stěnám a charakteru terénu. Není vhodné předpokládat, že se návštěvník dostane až k vodě nebo že je celý areál volně přístupný. Smyslem výletu může být samotný pohled na lom a filmové spojení, nikoli vstup do vody či pohyb v prostoru, který může být vyhrazený potápěčům.
Mezi Drysicemi a Želčí
Lom leží v Jihomoravském kraji, v okolí obce Drysice na Vyškovsku. Přístup je popisován jako nenápadná odbočka na kamenitou polní cestu mezi Drysicemi a Želčí; přesná adresa ani jednoznačný orientační bod nejsou k dispozici. Proto se vyplatí nespoléhat na představu, že jde o snadno rozpoznaný turistický areál, a předem si ověřit, kam je možné dojít.
Drysice mají podle obecních údajů první písemnou zmínku z roku 1201. Zatopený lom tak může být součástí výletu do zdejší krajiny, ale není nutné z něj dělat celodenní cíl s očekáváním služeb nebo volného koupání. Je to především neobvyklé místo, kde se potkává průmyslová minulost, filmová paměť a působivá voda sevřená ve skalách.