Jen málokdo by čekal, že na okraji Prahy lze sestoupit do někdejšího dolu, jehož surovina pomáhala při výrobě železa v Kladně. Bývalý dolomitový důl ve Velké Chuchli připomíná průmyslovou minulost města trochu jinak než tovární haly a komíny: podzemními chodbami a stopami po provozu, který tu skončil před více než šedesáti lety.
Pořadatel na 8. listopadu 2026 avizuje komentovanou vycházku s průzkumem dolu. Nejde o místo, kam se běžně vstupuje bez průvodce, ale o organizovanou návštěvu s konkrétními bezpečnostními pravidly. Před cestou je proto dobré ověřit, zda se akce koná podle plánu a zda se nezměnily její podmínky.
Od povrchového lomu do šesti pater pod zemí
Důl založila na počátku 20. století Pražská železářská společnost. Zpočátku se vápenec těžil v lomu, ve 20. letech minulého století se těžba přesunula do podzemí. Důl měl šest těžebních pater a jeho provoz skončil v roce 1964.
Zdejší krystalické vápence měly praktické využití daleko za hranicemi Chuchle. Sloužily jako struskotvorná přísada při hutnění nučických a chrustenických železných rud v kladenské huti. Vycházka tak nabízí příběh propojený s širší průmyslovou krajinou: surovina vytěžená u Prahy se uplatnila při zpracování železné rudy v Kladně.
Co z důlního provozu zůstalo
Podzemní chodby jsou jen jednou částí někdejšího areálu. K dolu patřilo také povrchové technické zázemí, z něhož se mnoho nedochovalo. Těžní vrátek a vzdušníky byly po ukončení těžby přemístěny do skanzenu Solvayovy lomy. Část vybavení kompresorovny a dílen naopak zanikla nebo byla sešrotována.
Pořadatel avizuje také ukázku bývalé kompresorovny a kovárny, jejich současný stav ale nemusí odpovídat někdejšímu vybavení. Podstatou návštěvy je proto nejen hledání dochovaných stop, ale i představa, jak rozsáhlý provoz musel být potřeba k dobývání a zpracování vápence.
Vápenka jako další kapitola chuchelské historie
S těžbou souvisí také nedaleká Pacoldova vápenka, významná technická památka. Její chráněnou součástí jsou dvě dvojité Pacoldovy vápenné šachtové pece. Památkovou ochranu má od 3. května 1958. Důl a vápenka připomínají dvě navazující části zdejšího průmyslu: získávání suroviny a její další zpracování.
Vápenec ovšem přitahoval pozornost už dávno před průmyslovou těžbou. Podle městské části byla oblast na tuto horninu bohatá odpradávna a zdejší lomy navštěvoval také Joachim Barrande, který tu studoval zkameněliny. Chuchelská krajina tak spojuje technické dějiny s příběhem geologického poznávání.
Co vědět před vycházkou
Podle zveřejněných informací se účastníci mají sejít na zastávce autobusu 172 Velká Chuchle po příjezdu spoje od Smíchovského nádraží ve 14:05; na stejném místě má vycházka skončit. Trvat má přibližně hodinu a půl až dvě, z toho zhruba hodinu v důlních chodbách. Průvodcem má být Petr Ryska. Čas i další podrobnosti je vhodné předem ověřit u pořadatele.
Do podzemí je nutné vzít vlastní čelovku nebo ruční svítilnu; světlo mobilního telefonu podle pokynů pořadatele nestačí. Fotografování v dole je zakázáno a vstup je na vlastní nebezpečí. Vstupenky je třeba koupit předem, na místě se neprodávají. Trasa není vhodná pro kočárky ani vozíčkáře. Uváděné vstupné činí 390 korun, děti do 12 let mají mít vstup zdarma; i tyto údaje se mohou změnit.