V Horních Raškovicích se příběh zdejší krajiny čte přímo z terénu. Místo lesních zákoutí a zatopených lůmků tu připomíná, že kámen nebyl jen součástí podloží, ale také důležitým zdrojem obživy. Naučná stezka Raškovickými lomy propojuje pozůstatky těžby křemence s místní historií a výletními místy. Krátkou procházku lze doplnit návštěvou rozhledny Barborka i zastávkou na návsi.
Křemenec, který dal práci i jméno místním lomům
Okolí Horních Raškovic je součástí hřbetu tvořeného odolnými ordovickými křemenci, místy s vložkami slepenců a písčitých břidlic. Právě tvrdý kámen se tu po staletí dobýval a zpracovával. Křemenec sloužil mimo jiné k výrobě žernovů, tedy mlýnských kamenů, které se v Raškovicích vyráběly až do poloviny 18. století. Nejvýraznější období těžby a řemeslné výroby se pojí především se 16. a 17. stoletím.
V okolí zůstaly menší lomy, některé postupně zaplnila voda. Jejich hladiny dnes vytvářejí klidná místa mezi lesem a kamenitými svahy, zároveň ale připomínají někdejší práci v lomech. Mezi místní pojmenovaná místa patří Návesní skála a Bezedná jáma. Nejde tedy o krajinu, kterou by člověk poznával jen podle informačních tabulí: její minulost je patrná v samotném reliéfu.
Krátká trasa s místními příběhy
Stezka měří podle aktuálně uváděných informací 2,2 kilometru. Vede od okraje Horních Raškovic směrem k Vysoké skále a vrací se zpět, takže se hodí i na kratší výlet. Jednotlivá zastavení přibližují geologii, těžbu a místní historii. Délka v některých starších údajích kolísá, proto je 2,2 kilometru vhodné brát jako nyní uváděnou hodnotu.
Na návsi u zatopeného lomu Návesní skála stojí zvonička z roku 1896 a kamenný kříž z roku 1864. Jsou nenápadnými, ale výmluvnými připomínkami toho, že těžební krajina je zároveň obytným prostorem s vlastními tradicemi. Při procházce se tak střídají pozůstatky někdejší práce, vesnické památky i přírodní zákoutí.
Vysoká skála a nová vyhlídka Barborka
Vysoká skála s nadmořskou výškou 337,5 metru je nejvyšším místem zdejšího hřbetu. V 19. století se tu křemenec těžil také na výrobu silničního štěrku. Dříve oblíbená vyhlídka dnes nabízí jiný obraz: vrchol zarostl lesem, a rozhled do okolí proto převzala nedaleká rozhledna Barborka.
Rozhledna vznikla v roce 2004 a o devět let později prošla rekonstrukcí, při níž původní dřevěnou konstrukci nahradila ocelová. Je vysoká 13,8 metru a vyhlídková plošina se nachází v deseti metrech. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout na Železné hory, Orlické hory, Krkonoše i do Polabí. Název Barborka odkazuje ke svaté Barboře, patronce horníků, a připomíná tak zdejší historii dobývání kamene.
Tip na výlet do Horních Raškovic
Rozhledna je přístupná pěšky i na kole a v Horních Raškovicích je k dispozici odstavné parkoviště. Vede kolem ní také cyklotrasa číslo 4128. Obec pro rok 2026 uvádí volný přístup k rozhledně od 1. dubna do 20. listopadu; před návštěvou mimo toto období je vhodné ověřit aktuální režim. Průchodnost stezky se může měnit podle podmínek v terénu.
Raškovické lomy nejsou výletem za jedinou dominantou. Jejich kouzlo spočívá v propojení geologie, řemesla a současné podoby krajiny: zatopený lom vedle návsi, stopy těžby v lesích a rozhledna, která nabízí výhled tam, kde někdejší vyhlídku překryl porost. Na krátké trase tak člověk pozná kousek Pardubického kraje, v němž se přírodní podloží proměnilo v součást místní identity.