Albertov je místem, kde se v rozmezí padesáti let připomněly dvě generace studentů a jejich odpor vůči nesvobodě. Dne 15. listopadu 1939 odtud vyšel pohřební průvod Jana Opletala. A 17. listopadu 1989 se tu konala studentská manifestace, z níž pokračoval průvod spojený se začátkem sametové revoluce. Vycházka pražské vlastivědy propojuje tyto události s prostředím univerzitní čtvrti.
Univerzitní čtvrť s pohnutou minulostí
Název Albertov původně označoval jednu ulici. Univerzitní areál se v této části Prahy začal rozvíjet poté, co se pražská univerzita rozdělila na českou a německou. Dnešní podobu získával výstavbou po roce 1900 a v meziválečném období. Právě spojení s českým vysokým školstvím dává událostem z let 1939 a 1989 na tomto místě zvláštní význam.
Při procházce nejde jen o připomenutí dvou dat. Albertov pomáhá pochopit, jak se univerzitní prostředí stalo místem veřejného projevu a jak na něj v různých dobách reagovala moc. Události obou let však měly odlišný průběh a je důležité je nezaměňovat.
Opletalův pohřeb a nacistická odveta
Jan Opletal byl smrtelně postřelen při demonstraci proti německé okupaci 28. října 1939 v Žitné ulici. Jeho pohřeb začal 15. listopadu na Albertově a provázela jej studentská manifestace. Okupační moc ji brutálně rozehnala.
Následná nacistická perzekuce přišla v noci na 17. listopadu. Německé bezpečnostní složky obsadily české vysokoškolské budovy a koleje. Podle Univerzity Karlovy bylo zatčeno a odvezeno do koncentračních táborů více než tisíc studentů, devět studentských vůdců bylo popraveno a české vysoké školy uzavřeny. Pohřeb na Albertově tedy nebyl touto noční razií, ale událostí, po níž následoval další, tvrdší zásah proti českým studentům.
Z Albertova do listopadu 1989
O padesát let později se na Albertově konala povolená vzpomínková studentská manifestace k výročí událostí roku 1939. Bylo 17. listopadu 1989. Albertov se stal výchozím bodem průvodu; jeho další průběh patří k dějinám sametové revoluce.
Policejní zásah, který si lidé s tímto dnem často spojují, se však neodehrál na Albertově, ale později na Národní třídě. Právě rozlišení těchto míst ukazuje, proč má smysl poznávat listopadové události přímo v jejich pražském prostředí. Na Albertově připomíná rok 1989 také pamětní deska s otázkou „Kdy – když ne teď? Kdo – když ne my?“, odhalená podle Univerzity Karlovy v roce 2006.
Vycházka po stopách studentských dějin
Pražská vlastivěda vypsala komentovanou vycházku na čtvrtek 12. listopadu 2026 od 16:30. Trvá přibližně dvě hodiny a sraz je na tramvajové zastávce Albertov ve směru z centra. Provází Jaroslava Nováková a kapacita je omezena na 30 účastníků. Vstupenky se kupují předem; pořadatel uvádí plné vstupné 250 korun a snížené 200 korun.
Před cestou je vhodné ověřit, zda se termín nebo pokyny pořadatele nezměnily a zda jsou ještě volná místa. Vycházka nabízí způsob, jak spojit konkrétní pražské místo s příběhy, které přesahují jeho ulice: od osudu Jana Opletala a uzavření vysokých škol až po manifestaci, jež se stala jedním z důležitých okamžiků roku 1989.