Byla královnou, diplomatkou, manželkou evropského panovníka i matkou patnácti dětí. Anna Jagellonská přesto v obecném povědomí zůstává ve stínu mužů, kteří určovali politické dění její doby. Výstava Anna Jagellonská (1503–1547). Královna na prahu nové doby ve Valdštejnské jízdárně chce její život a historickou úlohu představit v širších souvislostech.
Na komentovanou prohlídku se návštěvníci mohou podle současného programu Národní galerie Praha vydat v neděli 25. října 2026. Výstavou provede historik a lektor NGP David Beitl. Setkání je plánováno u pokladny Valdštejnské jízdárny a prohlídka by měla trvat přibližně hodinu.
Žena uprostřed dynastického obratu
Anna Jagellonská byla sestrou českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Jejím sňatkem s Ferdinandem I. Habsburským se propojily dvě významné evropské dynastie – Jagellonci a Habsburkové. Nešlo přitom jen o rodinné spojení, ale o vztah, který měl zásadní dopad na další vývoj českých zemí i střední Evropy.
Výstava vzniká u příležitosti 500. výročí událostí roku 1526. Po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče získal Ferdinand I. českou a uherskou korunu. Tím se otevřela cesta k vytvoření habsburské monarchie ve střední Evropě. Komentovaná prohlídka tak neslibuje pouze portrét jedné královny, ale také vhled do období, kdy se měnilo politické uspořádání regionu na prahu novověku.
Královna, diplomatka i matka
Osobnost Anny Jagellonské je zajímavá také tím, že umožňuje nahlédnout panovnický svět z perspektivy ženy. Její život spojoval povinnosti spojené s reprezentací a diplomacií s častým cestováním a péčí o početnou rodinu. S Ferdinandem I. měla patnáct dětí, což samo o sobě představovalo náročnou životní roli, zvlášť v prostředí evropského dvora 16. století.
Tradiční výklad dějin často soustředí pozornost na panovníky, války a politická rozhodnutí mužů. Příběh Anny Jagellonské připomíná, že dynastické vztahy vznikaly také prostřednictvím sňatků, rodinných vazeb a každodenní práce královen. Právě tento osobní a společenský rozměr může být jedním z důvodů, proč stojí za to navštívit výstavu i s dětmi nebo studenty.
Historický prostor Valdštejnské jízdárny
Výstava se koná v prostředí, které samo patří k výrazným pražským památkám. Valdštejnská jízdárna vznikla kolem roku 1630 jako součást raně barokního komplexu Valdštejnského paláce. Po rekonstrukci dokončené v roce 2000 byla znovu zpřístupněna veřejnosti a dnes ji Národní galerie Praha využívá především pro krátkodobé výstavy.
Jízdárna je součástí sídla Senátu Parlamentu České republiky a nachází se na Malé Straně. Spojení výstavního prostoru s historickou architekturou dává návštěvě další vrstvu: příběh panovnice, která žila v době velkých změn, se odehrává v sále spojeném s vlastními dějinami české aristokracie a státní správy.
Součást širšího programu o renesanci
Výstava je naplánována od 22. října 2026 do 28. března 2027. Národní galerie Praha k ní připravuje také kurz Zaostřeno na renesanci v Čechách, který propojí přednášky s komentovanými prohlídkami a zaměří se na myšlení, umění a architekturu 16. století. Pro školy vznikají programy představující Annu Jagellonskou jako panovnici, diplomatku, manželku a matku.
Podle aktuálního programu NGP má komentovaná prohlídka 25. října začít v 15 hodin, některé dřívější informace uváděly 16. hodinu. Čas je proto vhodné před cestou ověřit u pořadatele. Vstupné je nyní uvedeno ve výši 320 korun, pro studenty a seniory 220 korun; dostupnost míst se může měnit a rezervační systém u sledovaného termínu uváděl vyprodáno.
Valdštejnská jízdárna stojí na adrese Valdštejnská 3 v Praze 1, nedaleko stanice metra a tramvají Malostranská. Pro zájemce o české dějiny může být prohlídka příležitostí poznat nejen jednu pozoruhodnou královnu, ale také okamžik, kdy se české země staly součástí nového mocenského uspořádání Evropy.