Barokní zahrada v Praze bývá malým divadlem pod širým nebem: na omezeném prostoru se střídají terasy, schodiště, sochařská výzdoba a výhledy na město. Právě jejich společenský i umělecký význam přibližuje komentovaná procházka, která má v neděli 25. dubna 2027 začít na Klárově poblíž stanice metra Malostranská.
Podle nabídky GoOut je sraz u pítek a začátek naplánován na 14 hodin. Pořadatel však neuvádí přesnou trasu ani seznam zahrad, které skupina navštíví. Konkrétní pražské zahrady proto slouží jako příklady barokního zahradního umění, nikoli jako potvrzené zastávky vycházky.
Zahrada jako součást reprezentace
Za palácovými zdmi nebyla zahrada pouze místem odpočinku. Patřila k reprezentaci šlechtického sídla a její uspořádání mělo návštěvníkům nabídnout promyšlený zážitek. Cesta mezi jednotlivými úrovněmi, pohled na sochy nebo průhled k městu vytvářely celek, v němž se spojovala architektura, výtvarné umění a příroda.
Výraznou roli hrála práce se svahem. Tam, kde by se běžná zahrada rozpadla do obtížně přístupných úrovní, dokázali architekti vytvořit sled teras propojených schodišti. Návštěvník tak zahradu nevidí najednou, ale postupně ji objevuje při pohybu vzhůru nebo dolů. Proměnlivé pohledy jsou součástí jejího působení stejně jako kašny, pavilony a sochařská výzdoba.
Vrtbovská zahrada: terasy nad Malou Stranou
Dobře to ukazuje Vrtbovská zahrada na Petříně. Vznikala kolem roku 1720 pro Jana Josefa hraběte z Vrtby podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Na výzdobě se podíleli sochař Matyáš Bernard Braun a malíř Václav Vavřinec Reiner. Zahrada je tedy také připomínkou toho, jak se na podobném projektu potkávali odborníci různých uměleckých oborů.
Její tři terasy propojují schodiště a doplňují je kašna, sala terrena i sochy. Z nejvyšší části se otevírá pohled na Pražský hrad a Malou Stranu. Výhled tu není náhodným bonusem: patří k celkové kompozici a ukazuje, jak zahrada rámuje město kolem sebe. Vrtbovská zahrada má samostatný návštěvní režim; podle informací Prague City Tourism bývá otevřena od března do října, podmínky se však mohou měnit.
Stopy baroka pod Pražským hradem
Dalším příkladem je Ledeburská zahrada. Její raně barokní uspořádání tvoří parter, terasy a belveder. Ve 20. letech 18. století ji doplnila sala terrena a Herkulova kašna. K výzdobě přiléhala také Reinerova freska, která se však nedochovala. I její příběh připomíná, že dnešní podoba historické zahrady je výsledkem nejen původního záměru, ale také času a proměn, jimiž prošla.
Novější kapitolu v přístupnosti zahrad představuje Hartigovská zahrada. Po více než deseti letech byla znovu zpřístupněna v roce 2026 jako součást Jižních zahrad Pražského hradu. Na ploše 757 metrů čtverečních má dvě terasy propojené schodištěm. Její znovuotevření ukazuje, že pražské zahrady nejsou jen historickými kulisami, ale místy, která se mohou znovu vracet do života města.
Praktické informace k procházce
Nabídka akce uvádí cenu 220 korun za vycházku a dalších 290 korun za vstupy do zahrad, které se mají hradit na místě. Protože není zveřejněno, které zahrady budou součástí trasy, je vhodné podrobnosti i aktuální cenu před návštěvou ověřit u pořadatele. Procházka na Klárově může být příležitostí podívat se na známou Prahu jinak: ne pouze z ulice či hradních nádvoří, ale z teras, které kdysi spojovaly soukromý svět šlechty s panoramatem města.