Mezi kostelem Nanebevzetí Panny Marie a farou v Bavorově vede přes ulici krytá chodba. Spočívá na obloucích a spojuje děkanství s kostelem, respektive se sakristií. Není to jen neobvyklý architektonický detail: propojení mělo také praktickou funkci. Podle místního turistického přehledu díky němu nebylo nutné kostel zamykat zvenčí. Právě tato stavba dobře vystihuje, že bavorovský chrám stojí za pozornost nejen pro svůj gotický původ, ale i pro způsob, jakým se přizpůsoboval životu města.
Od starší svatyně k rožmberskému chrámu
Kostel stojí na západním okraji původního městského jádra a patří k jeho nejvýraznějším dominantám. Na jeho místě se kolem poloviny 14. století nacházela starší svatyně, filiální ke kostelu v Blanici. Nový farní chrám se začal budovat po roce 1360 z iniciativy Rožmberků.
Odborné datování klade výstavbu přibližně do let 1369 až 1389. V interiéru se nachází zakrytý nápis připomínající vysvěcení kněžiště roku 1373. Nadační listina z roku 1384 zase dokládá, že tehdy už kostel měl kaplanství a další zajištění. Tyto údaje ukazují, že chrám vznikal postupně; rok 1384 proto nelze jednoduše považovat za jisté datum jeho dokončení.
Plán se měnil spolu se stavbou
Původní záměr počítal s jednolodním kostelem na křížovém půdorysu. Po dokončení presbytáře a příčné lodi se však stavba proměnila ve dvoulodí, jehož klenbu podpíraly dva pilíře. V dalších etapách byla upravena na trojlodí. Výsledná podoba tak není dílem jediné stavební kampaně, ale odráží vývoj projektu i pozdější zásahy.
Východní část tvoří pětiboký presbytář, na severní straně na něj navazuje sakristie. U severního ramene příčné lodi stojí kaple Anděla strážce. K součástem areálu patří také kostnice a třípatrová renesanční věž. Gotický původ chrámu je tedy spojen s prvky různých období, které společně vytvářejí jeho dnešní podobu.
Regotizace a památkové detaily
Na počátku 20. století dostal kostel výraznější novogotickou úpravu. V letech 1905 až 1908 proběhla regotizace podle plánů Josefa Mockera, vnitřní úpravy následovaly roku 1938 podle návrhu M. Boháče. Při prohlídce proto návštěvník vnímá nejen středověké stavební jádro, ale i pozdější snahu sjednotit a pozměnit jeho vzhled.
Za pozornost stojí kaple Anděla strážce, kde jsou zazděny náhrobní kameny. Místní přehled mezi nimi uvádí náhrobek Mikuláše Bejšovce z roku 1580 a faráře Václava Slavíka z roku 1775. Jsou připomínkou konkrétních lidí spojených s Bavorovem a doplňují příběh, který jinak vypráví především architektura.
Co si při návštěvě všimnout
Kostel je kulturní památkou chráněnou od roku 1958 a leží v městské památkové zóně. Při procházce historickým jádrem se vyplatí všímat si jeho vztahu k okolním ulicím i spojovací chodby přes ulici. Ta je snadno přehlédnutelná, přesto patří k nejzvláštnějším prvkům celého areálu.
Pravidelnou otevírací dobu ani podmínky prohlídky interiéru se nepodařilo spolehlivě potvrdit. Chcete-li vstoupit dovnitř, je proto vhodné před cestou ověřit možnosti u farnosti nebo města. I zvenčí však kostel nabízí dost důvodů k zastavení: jeho složitý stavební vývoj, věž, kaple i chodba spojující chrám s farou z něj dělají výraznou součást bavorovského příběhu.