Skalní okna, tunely a bizarní pískovcové tvary se tu střídají s vyhlídkami nad údolím Jizery. Betlémské skály tvoří severní část skalního města Klokočských skal a nabízejí výlet, při němž se přírodní zajímavosti přirozeně propojují s Klokočskými průchody, jeskyní Postojnou i zříceninou hradu Rotštejn.
Pískovcové město plné tvarů
Skály vznikly ve svrchní křídě z kvádrových pískovců. Dlouhodobé zvětrávání v nich vyhloubilo výklenky a jeskyně, ale také skalní okna či tunely. Na trase tak není třeba hledat jedinou dominantu: zajímavé jsou samotné proměny skalního reliéfu a kontrast mezi mohutnými stěnami, úzkými průchody a otevřenými výhledy.
K nápadným útvarům patří skalní brány a formace zvané Trojnočka nebo Děravec. Na okraji skal se nachází také Zdenčina skála, přibližně deset metrů vysoká vyhlídka. Z jejího okolí se otevírají pohledy do údolí Jizery a za dobrých podmínek také směrem k Ještědu a vrchu Kopanina. Výhledy jsou příjemným zpestřením cesty mezi skalními hřbety.
Vstup do skal vede přes Klokočí
Jedním z přirozených nástupních míst je obec Klokočí. Do skal se odtud vchází Klokočskými průchody – zhruba sedmdesát metrů dlouhým úsekem skalních schodů. Jejich poloha není náhodná: průchodem podle turistických informací vedla už ve středověku kupecká stezka. Po vstupu do skal lze pokračovat po červené značce směrem k Betlémským skalám.
Žlutá značka propojuje další zajímavá místa, mimo jiné Postojnou a Rotštejn. Právě díky blízkosti těchto cílů se dá výlet snadno rozšířit podle času a chuti. Jako orientační údaj se pro návštěvu Klokočských skal uvádějí dvě hodiny, skutečná délka ale závisí na zvolené trase, zastávkách i tom, jak dlouho se člověk zdrží u vyhlídek a skalních útvarů.
Postojná a Rotštejn jako pokračování výletu
Postojná patří k největším jeskyním v Českém ráji a je jedinou přístupnou jeskyní v Klokočských skalách. Jeskynní prostory jsou zároveň důležitým úkrytem netopýrů, proto se její přístupnost může měnit; v zimě se uzavírá kvůli jejich hnízdění. Před cestou je rozumné ověřit si aktuální podmínky a respektovat případné uzavření.
Další zastávkou může být zřícenina hradu Rotštejn. Společně s průchody a jeskyní připomíná, že skalní město není jen souborem výhledů, ale také krajinou, kterou lidé využívali a osidlovali. Pro návštěvníky je praktické počítat s tím, že Betlémské skály nemají jediný nástup ani jednoznačnou adresu. Parkovat lze na místech v okolních obcích; alternativou k přístupu z Klokočí je cesta od Turnova přes Záholice, kde se uvádí menší parkoviště.
Rezervace, kterou stojí za to chránit
Přírodní rezervace Klokočské skály zahrnuje na severu Betlémské skály a dále vlastní Klokočské skály. Chráněné území má podle AOPK ČR rozlohu 236,0519 hektaru a poprvé bylo vyhlášeno v roce 1985. Předmětem ochrany jsou rozsáhlé pískovcové útvary i zbytek reliktního boru.
Na vrcholových plošinách převládají borové porosty, v roklích se zachovaly zbytky bučin a suťových lesů. Jeskyně poskytují útočiště netopýrům, a proto patří ohleduplný pohyb k tomu nejdůležitějšímu, co si z výletu odnést: držet se značených cest, nevstupovat do uzavřených prostor a nerušit živočichy. Název Betlémských skal se podle podkladu AOPK odvozuje od Betlémského mlýna, který stával u ústí potoka od Podlouček do Jizery.