Na západ od Lázu se lesní terén zvedá k hřebeni, který se postupně mění: na jedné straně vystupují skalní útvary, jinde se reliéf rozšiřuje a působí méně skalnatě. Bílá skála ve Středních Brdech dosahuje přibližně 721 metrů nad mořem. Je to spíše nenápadný cíl než výrazný vrchol s otevřeným rozhledem, jeho zajímavost ale spočívá v detailech – ve zdejších slepencích, starém vykotlaném stromu a příběhu, který se v kraji vypráví o pytlákovi Kormundovi.
Hřeben, který mění podobu
Bílá skála leží v jihovýchodní části Středních Brd, nedaleko obce Láz. Nezaměňujte ji se stejnojmennými místy v jiných částech Brd, například s Bílou skálou u Strašic. Tato lokalita je zajímavá hlavně členitostí hřebene. Na západě se objevují slepencové skalky, zatímco směrem k východu se hřeben rozšiřuje a skalní prvky ustupují.
Světlejší zabarvení místních slepenců souvisí s vyšším podílem křemene. Při procházce tak nejde jen o výstup na jeden bod, ale i o pozorování proměny krajiny. Skalní výchozy tu nejsou souvislou stěnou; střídají se s lesním terénem a pěšinami. Právě tato střídmost dobře odpovídá charakteru klidnějších brdských míst, která člověka nezaujmou jedním velkým výhledem, ale spíše souhrou drobných přírodních prvků.
Starý strom pod vrcholem
Pod vrcholem se nachází nápadný vykotlaný strom, který patří k místním orientačním bodům. Popisy se však rozcházejí v tom, zda jde o dub, nebo buk, proto je bezpečnější mluvit jednoduše o starém vykotlaném stromu. I bez přesného určení druhu je to místo, u něhož se vyplatí zpomalit a podívat se, jak se lesní prostředí proměňuje s věkem stromů.
Bílá skála není lokalita s jednoznačnou adresou ani zázemím běžného výletního areálu. Její půvab je právě v tom, že člověk vstupuje do lesní krajiny a vnímá okolí pozorněji než při návštěvě vyhlášené atrakce. Kdo sem míří, měl by počítat s lesními cestami a pěšinami; terénní úsek nemusí být vhodný pro kočárky ani kola.
Kormunda a pytlácká pověst
K místu se váže vyprávění o lázském pytlákovi Kormundovi, po němž měla dostat jméno Kormundovka. Podle místní pověsti chodil pytlačit do zdejších lesů a lesníci ho při činu nikdy nedopadli. Vyprávění mu připisuje také mimořádně dlouhý život – údajně se měl dožít 105 let. Jde však o součást pověsti, nikoli o doložený životopisný údaj.
Podobné příběhy dávají místnímu názvu další vrstvu, ale není třeba je brát jako přesný záznam událostí. Kormunda si lze představit jako postavu krajové paměti, která propojuje les, pytlačení a někdejší život v okolí Lázu. Při cestě přes hřeben tak člověk nepoznává jen geologii Brd, ale i způsob, jakým si lidé krajinu vyprávěním přivlastňují.
Na výlet z Lázu
Výchozím místem pro výlet je Láz. Novější turistické informace popisují zeleně značenou trasu vedoucí přes Bílou skálu, dále přes Litavku a k rozcestí pod Hradištěm. Starší popisy naopak uváděly lokalitu jako neznačenou, proto je před cestou rozumné ověřit aktuální vedení značení v mapě nebo plánovači Klubu českých turistů. V okolí Lázské nádrže se navíc trasy v poslední době měnily.
Bílá skála může být příjemnou součástí delšího putování po okolí, nikoli nutně samostatným cílem na celý den. Přesnou trasu a její náročnost je dobré přizpůsobit aktuálním podmínkám. Odměnou je klidná brdská krajina, proměnlivý skalní hřeben a místo, kde se přírodní zajímavost přirozeně potkává s místním příběhem.