Jen málokterý český zámek je tak úzce spojený s konkrétním umělcem jako právě Čechy pod Kosířem. Josef Mánes sem přijížděl mezi lety 1849 a 1870 či 1871, tvořil zde a nacházel inspiraci v krajině, lidech i prostředí hanáckého venkova. Jeho přítomnost dnes připomíná nejen rozsáhlá sbírka obrazů a kreseb, ale také altán v zámeckém parku, který mu sloužil jako ateliér.
Od vodní tvrze k sídlu Silva-Tarouců
Čechy pod Kosířem mají historii sahající nejméně do roku 1131. Ve 14. století stávala v místě vodní gotická tvrz obklopená dvěma rybníky. Později zpustla a ve druhé polovině 16. století ji nahradila renesanční tvrz, kterou nechal vybudovat Matyáš z Hartunkova.
Další výrazná proměna přišla na začátku 18. století. Za kněžny Marie Terezie Antonie z Liechtensteinu byla tvrz v letech 1708 až 1716 přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek. Roku 1768 panství získal rod Silva-Tarouca, který s ním zůstal spojen až do poválečného zestátnění. Dnešní pozdně klasicistní vzhled zámek získal při přestavbě v první polovině 19. století, zejména v letech 1839 až 1846.
Park, který je stejně důležitý jako zámek
Největší překvapení čeká návštěvníky možná za zámeckými zdmi. Park má přibližně 21,5 hektaru a patří k nejcennějším romantickým krajinářským realizacím u nás. Není to jen kulisa k hlavní budově, ale samostatný prostor k pomalému objevování. Rybníky, průhledy, skupiny stromů a promyšlené pohledové osy vytvářejí kompozici, která působí přirozeně, přestože je pečlivě navržená.
V parku se střídají domácí i cizokrajné dřeviny, především druhy pocházející z Asie a Ameriky. Zahradní tvorbě věnovali Silva-Taroucové značnou pozornost a postupně zde vznikla také cenná dendrologická sbírka. Romantickou náladu dotvářejí drobné stavby, mezi nimi Mánesův altán, takzvaná Červená věž a novogotická oranžérie.
Oranžérie vznikla v roce 1853 podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Její průčelí zdobí trojlist s erby, jehož návrh vytvořil Josef Mánes. Při komentované prohlídce parku lze tyto stavby vnímat v souvislostech a lépe pochopit, jak zde šlechtická reprezentace, zahradní umění a výtvarná tvorba vytvářely jeden celek.
Mánesova Haná v zámeckých expozicích
Mánes nebyl v Čechách pod Kosířem náhodným hostem. Přátelil se s uměnímilovnou rodinou Silva-Tarouca a na zámek se pravidelně vracel. Zdejší prostředí mu nabízelo kontakt s krajinou i s lidmi, jejichž podobu a život zachycoval. Jeho vztah k Hané připomínají obrazy a kresby, které jsou součástí zámeckých expozic.
Zámek zde představuje největší veřejně přístupnou kolekci Mánesových obrazů v České republice. Samostatná expozice kreseb se soustředí přímo na jeho vztah k Čechám pod Kosířem. Návštěva tak není jen prohlídkou historické budovy, ale také cestou k pochopení toho, jak se konkrétní místo může propsat do umělcova díla.
Obnova po letech chátrání
Po zestátnění v roce 1949 se osud areálu změnil. Od roku 1953 do roku 2005 sloužil zámek jako dětský domov a památka postupně potřebovala rozsáhlou obnovu. Pamětní síň Josefa Mánesa byla otevřena už v roce 1957, komplexní zpřístupnění celého areálu však přišlo až mnohem později.
Od roku 2008 je vlastníkem zámku a parku Olomoucký kraj, správu zajišťuje Vlastivědné muzeum v Olomouci. Po opravách jižního a západního křídla, restaurování podlah, oken, dveří, kamen, nábytku i obrazů se zámek v roce 2016 znovu otevřel veřejnosti. Také park prochází postupnou revitalizací. Jejím cílem je navázat na romantickou kompozici z druhé třetiny 19. století, nikoli vytvořit uměle upravenou zahradu bez historické paměti.
Tip na výlet pod Velký Kosíř
Čechy pod Kosířem osloví milovníky architektury, výtvarného umění i přírody. Kromě hlavní zámecké trasy bývají k dispozici komentované prohlídky parku, filmová expozice Zdeňka a Jana Svěrákových, interaktivní pohádkový svět a samostatná výstava Mánesových kreseb. Park je podle aktuálních údajů přístupný denně, režim zámku a jednotlivých prohlídek se však během roku mění. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální otevírací dobu a program u správce areálu.